Evropa v plamenech (1652–1718) přehled

Evropa v plamenech (1652–1718)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433026/bmid_evropa-v-plamenech-6yL-433026.jpg 5 16 16

Šestý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi. Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci. V příbězích o velkých střetech tak projdeme bojišti u Blenheimu, Fleurusu, Malplaquet, Denainu, Zenty, Svatého Gotthardu i Temešváru, obranou Vídně, obléháním Bělehradu a řadou dalších bojišť. Válečnické osudy a vojenské umění doby dokládají životy těch nejproslulejších francouzských maršálů de Turenna, de Luxembourga a de Vaubana, anglického vévody z Marlborough a jednoho z největších vojevůdců habsburské monarchie prince Evžena Savojského.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Evropa v plamenech (1652–1718). Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (3)

Hor89
15.12.2022 5 z 5

Šestý díl válečnické série, po dvou předchozích trochu horších dílech je tento díl opět výborný (na pět hvězd) - velmi čtivý, a děj se přesouvá po celé Evropě. Velkou část knihy zabírá líčení války o španělské dědictví. Vyzdvihnout musím kapitoly o obraně Vídně, bitvu u Höchstädtu (Blenheimu), miniživotopis prince Evžena Savojského a bitvu u Malplaquet.

sarkafarka1900
16.07.2022 4 z 5

Jsem rád, že po nepříliš povedeném IV. a V. svazku série Bitvy a osudy válečníků je úroveň tohoto svazku o hodně výše. Konečně je velká část plánků a map udělána tak, že tam člověk nalezne potřebné informace a nejsou to jen nepřehledné černé skvrny zmenšených reprodukcí dobových map a plánů, kde nebylo nic vidět (proč to ale není ve všech případech?). Osnova textu dává smysl, je jasné že kvůli šíři záběru nelze vylíčit vše. Proto, jak jsem poznamenal i dříve u jiné knížky, by se jako příloha hodila časová osa s přehledným uvedením událostí a to i těch, na které se nedostalo a přitom byly významné. Také by se, hlavně u francouzských osob, hodila příloha s jejich přehledem, kde by byly uvedeny základní osobní data, hlavně tituly, hodnosti a důležité příbuzenské vztahy. Takhle se předem nepoučenému čtenáři stává, že nemůže zjistit, že na jedné straně zmíněný vévoda, v další podkapitole zmíněný maršál a jinde zmíněný bratranec krále je pořád jedna a tatáž osoba. To byl z hlediska srozumitelnosti dost velký problém. Na druhou stranu někdy je šlechtic z XY z roku 1bbb někdo úplně jiný než šlechtic se stejným jménem a přídomkem z období o několik let mladším (a taky to není hned z textu jasné). Ale to vše si nemusí autor, který všechny osoby při psaní "důvěrně" zná, asi uvědomit.


J.P.S.
13.06.2021 5 z 5

Musím se přiznat, že k přečtení této knížky mě ponoukl úplně jiný autor, a to Juraj Červeňák a jeho sága o kapitánu Bathorym, což je historická fantasy v prostředí habsbursko-tureckýh válek. Když jsem zjistil, že Jiří Kovařík (od něhož jsem dosud četl knihy věnující se zcela jiným obdobím vojenské historie) napsal publikaci věnující se mj. době a prostředí, v němž se odehrával Červeňákův Bathory, neodolal jsem, a tak jsem si nechal k narozeninám nechal nadělit Evropu v plamenech od pana Kovaříka.
A s uspokojením můžu prohlásit, že jsem našel to, co jsem hledal.

Dočetl jsem se, jak to ve skutečosti bylo s pádem Nových zámků nebo-li Ujváru, jemuž se věnovaly poslední dva díly bathoriovské ságy - a můžu pochvalně konstatovat, že Červeňákův fantasy román je více než historicky věrný (románové postavy jako Adam Forgáč, Locateli di Locatelo, kapitán Schlechtenthal, Nikola Zrínský či Fran Krsto Frankopan nejenže skutečně žily, ale jsou popsány i velmi věrohodně!). Podstatně podrobněji jsou však popsány události následující poté, ať už jde o bitvy u Levic či u St. Gotthard, navazující dvacetileté příměří a poté obnova osmanské invaze, která se zastavila až u Vídně, jejíž obklíčení i následné osvobození je popsáno naprosto famózně (slavný nájezd polských husarů na vezírův tábor nebyl tím rozhodujícím momentem, jak jsem si dosud chybně myslel, k osvobození Vídně přispěla zejména skvělá koordinace několika různorodých vojsk, ale také moudré potlačení ega všech zúčastněných velitelů, jmenovitě Jana Sobieského a Karla Lotrinského). A pak samozřejmě drtivá vítězství prince Evžena Savojského o desetiletí později, který osmanskou invazi zastavil jednou provždy a připravil Turkům u Zenty vůbec nejhorší porážku v jejich dějinách.

Kniha nicméně mapuje i bojiště na opačné straně Evropy, kde "naše" (rozuměj císařská) vojska spolu s anglickými a holandskými zatápěla hrdé armádě Krále Slunce, která kromě géniů typu maršál de Vauban vyprodukovala i naprosté diletanty typu maršál Villars (který od dvojice Savojský-Malbourgh dostával pravidelně výprask). Pyšnou Francii v době tzv. Války o dědictví španělské nakonec před úplnou katastrofou zachránil člověk jménem D'Artagnan (překvapivě nejde o fiktivního hrdinu známého z Dumasova románu!).

Velmi pěkně zpracovaný pohled na poněkud opomíjené období, které u nás kvůli Jiráskovi máme v povědomí jen jako dobu temna...

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Evropa v plamenech (1652–1718) v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených20x
v Doporučených6x
v Knihotéce35x
v Chystám se číst13x
v Chci si koupit13x