Blahoslavenství - Mystická kniha Lásky Ježíšova otevřeného Srdce přehled

18.11.2023

Knihu ještě stále čtu... není to záležitost na krátkou trať. K psaní komentáře mě drobně vyprovokovala diskuze, která se kolem ní vytvořila/vytváří. K jádru věci: čeho si na knize cením, je prostupující teologie Ducha Svatého. Pokud se někdo touží zanořit do přítomnosti třetí Božské osoby a poznat její působení včetně její příznačné skromnosti, zde tak může učinit. Nezapře se zde (např. při propojení jednotlivých blahoslavenství a darů a nerozvinutí jednotlivých darů) inspirace klasikem Louisem Lallemantem a jeho Spiritualitou srdce, stejně tak se dá vytušit i implicitní přítomnost P. Florenského (např. ve zmínce o červáncích Ducha) a mnoha dalších klasiků. Za sebe obdivuji kuráž autorky vyjít na povrch se systematizací blahoslavenství v mnohačetných aplikacích pro duchovní život. :) Kdyby psala o manželství pro všechny, boji proti zneužívání v církvi, bylo by všude slyšet hlasité bravo. Moudrost se ale ospravedlní ve svých skutcích. Kdo se byť jen trochu na cestu umění nad umění (askeze) vydal, najde zde svoje prožité zkušenosti i rady pro to, aby od cesty neodpadl. Odměněn bude domovem v Trojjediném Srdci.
K diskutabilním bodům: eschatologický růženec mě neruší, "tradice růženců" se nadále vyvíjí, to je v pořádku. Neruší mě ani použití barev a vůní - pět smyslů je ve spirituální teologii zavedený pojem určitě už od Origena. Poněkud překvapující je pro mě aplikace blahoslavenství na jednotlivé státy a uvedení nejrůznějších druhů plášťů a dlaní k ním. Ale to, že zatím nevidím, neznamená, že dané jevy neexistují. Koneckonců kniha Blahoslavenství nese podtitul MYSTICKÁ KNIHA Lásky Ježíšova otevřeného Srdce. Možná že za pár desítek let se bude kniha Luisy Karczubové citovat už jako běžná klasika a nikdo se nad danými věcmi podivovat nebude, stejně tak jako je za klasika brán mnou dříve zmiňovaný Lallemant.

02.10.2023

Knihu Blahoslavenství jsem si pořídila záhy, když vyšla, a od té doby mě doprovází a přináší mi stále nové a nové inspirace. Není to typ knihy, kterou by člověk přečetl „od desky do desky“, potěšil se a odložil ji. Tato kniha je celoživotním průvodcem duchovního života jak začátečníků, tak pokročilých. Kdo z nás může říct, že již zcela obsáhl hlubiny Boha? Proto se ke knize stále vracím a pokaždé si vybírám jinou pasáž, nad kterou rozjímám.

Dovedu si představit, že někdo, kdo nemá předchozí zkušenost s knihami z Refugia nebo se obecně s duchovním odkazem kardinála Špidlíka a jeho žáků (mezi něž L. Karczubová patří) setkává vůbec poprvé, může zprvu ne všemu rozumět, ba může být i zaskočen! Takové čtenáře bych povzbudila, aby se nejprve seznámili se strukturou textu a pak svobodně hledali místa, která je oslovují, a od nich později procházeli knihu postupně podle svých individuálních potřeb a netrápili se zbytečně nad tím, co je prozatím přerůstá. Vždyť je to úžasné, že konečně máme k dispozici text, který nás vyvádí z našich prostředností a nabízí pomocnou ruku na cestě do stále větších hlubin Božského Srdce! Nebo snad musíme všemu hned rozumět? Na druhé straně každý, ale opravdu každý si může v knize najít alespoň jednu jedinou myšlenku, které porozumí a která ho zasáhne, ponese a stane se mu světlem na cestě. A takových nosných myšlenek je kniha plná, stačí jen otevřít srdce a nechat se obohacovat.

Kniha Blahoslavenství provází čtenáře překrásnou krajinou Ducha. Otevírá před námi svět plný barev, vůní, tónů, místy až poetických pasáží, které jsou oslavou Boha a stvoření. Autorka citlivě a trpělivě vše podstatné popisuje z více úhlů, na konci kapitol shrnuje a novou látku opírá o předchozí teze, aby nedošlo k nedorozumění. Pro mne osobně je nesmírně cenné, že doktorka Karczubová je především vynikající teoložkou. Je zřejmé, že jí záleží na tom, aby se originalita knihy, jejíž teze jsou zcela v souladu s učením církve, mylně nerozmývala v jakémsi fantazírování, a přitom tak odvážně a krásně používá symboly k co možná nejbližšímu objasnění Tajemství, které uchopíme v plnosti až na konci časů. Duchovní život má svá pravidla, ale také je krajinou milosti, svobody a lásky, kterou rozpozná důvěrně ten, kdo žije osobní vztah s Bohem. Kniha dává čtenáři klíč, kterým pak každý otevírá dveře svého vlastního „domu“ tak, jak potřebuje. Tato mystická kniha Lásky Ježíšova otevřeného Srdce je mi nesmírně drahá a její vynikající přínos si denně „ověřuji“ podle zdravého ovoce mého života, který čerpám z tohoto pramene.

Člověk se neubrání dojmu, že autorka nám svým způsobem dala k dispozici také jedinečný vhled do svého vlastního duchovního světa čili statečně „šla s kůží na trh“. Osobně cítím velikou úctu a vděčnost vůči takovému kroku a pozvala bych ty, kdo knihu veřejně označili za odpad, k vážnému zamyšlení, zda nebylo možné jednat citlivěji. Vždy je možné knihu odložit a není nutné dělat povyk a útočit hlava nehlava.