Blanka, obyčejná holka přehled

05.02.2018

Těší mě, že mohu mít první komentář, ale zbytkem už nepotěším. Tuhle knihu jsem prakticky "zachránila" před modrým kontejnerem na papír. Jsem správný knihomol, tudíž jen nerada vidím vyhazovat knihy - jakékoliv kvality. Dlouho mi trvalo, než jsem se k ní dostala, ale přeci jenom jsem po ní sáhnula. Ou, jak začít...
Byl to příběh o ničem. Žádný výrazný posun v ději, ani zvrat. Pokud bych měla být hodně ostrá, řeknu, že to byla fakt hovězina. Na svou dobu v devadesátých letech, kdy tato kniha spatřila světlo světa to mohla být "revoluce" v dívčích románcích, protože se tam mluvilo o tématech, které jsou v dnešní době naprosto běžné a otevřené, ale dnes jen s podivem a nepochopením kroutím hlavou. Tohle se vážně psalo? Nejen obsah ale i forma je děsná. Občas jsem měla chuť si vypíchnout oči! Člověka to tahá za sítnice a je to dost nepříjemné. Komplet všechny postavy mi přišli jak po částečné lobotomii. Ať mi nikdo netvrdí, že tahle se normálně "mluvilo" mezi puberťáky! Hrdinka byla hloupoučká a naivní. Nechápala, nerozumněla, dlouhé vedení, potom, aby se neřeklo, tak se tvářila, že spolkla chytrost celého světa. Nešlo si jí oblíbit. Hlavní hrdina vlastně scházel, i když tam byl prezentován jako Blančina první a evidentně i poslední láska. Prostor měl na pár stránek a v nich si jen těžko uděláte obrázek. Nakonec se ukazuje jako sobec a blb v jednom.
Nebyl to ani románek, kde se do sebe zamilují dva lidé. Byl to chaos. Každej s každým - mají se hrozně rádi! - ta formulace se tam tak nehodila, protože opět, dnes to má jiný význam -, a vrcholilo to sexem, který byl samozřejmě tabu, nejlépe bez ochrany a pak modlením, aby holka dostala krvavou vstupenku do spolku negravidních holčiček a mohla si hlasitě oddechnout. Co to sakra je?!
V knize se i lehce přeskakovalo, ale takovým stylem, že oriantace byla dost těžká. Něco bylo naprosto pitomé, nesmyslné, zbytečné. Ať mi spisovatelka odpustí a odpočívá v pokoji, ale tenhle počin byl fakticky šíleným ba i zbytečným dílem.
Moje hodnocení moc neodpovídá mému zápornému komentáři. Odpad to pro mě zase není. Vysvětlím, hvězda za jistou čtivost a pocit, který ze mě autorka tak trochu vyždímala, a to zvědavost, jak tahle (??? - co to sakra vůbec bylo?) kniha, respektive hrdinka dopadne.
Sice jsem si položila tu otázku, ale fakt si na ni neumím odpovědět - bavilo by mě to v době vzniku této knihy? Nebo jsem názorově jinde, protože od té doby uplynulo 25 let a všechno je jinak? Nerada bych byla zaujatá. Každopádně, každá kniha má své pro a proti, každá má své přiznivce a odpůrce, ale za mě tohle asi nebyl ten pravý šálek kávy. Respektive, bylo to až moc silný kafe. Navíc, tohle je první díl rádoby série, kriste pane, nemám ponětí, co by se mělo dít dál. Za mě ne!