Bohové se smějí přehled
Radislav Hošek , Ferdinand Stiebitz , * antologie
Výbor z antického humoru poskytuje zábavné čtení a poví leccos zajímavého o životě a zvycích starých Řeků a Římanů. Ukazuje i, že základní lidské charaktery se v průběhu staletí nijak zvlášť nemění a že humor a vtip je v podstatě napájen ze stále stejných zdrojů, takže leckterý dnešní domněle aktualní vtip má předobraz v pradávné minulosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bohové se smějí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jendou to přijít muselo a já musel narazit na knihu z mé nejoblíbenější edice, která mě vlastně nezaujme. Nakonec je to možná tím, že na krásu antické literatury a slovesnosti nejsem asi zrovna stavěný, možná na to člověk musí mít to správné rozpoložení (do něhož jsem se patrně netrefil) a musí se čteným textem trošku více pracovat, ne ho jen "slepě" přečíst. Možná více než polovina v knize obsaženého textu šla tak nějak mimo mě. Buď mě nezaujala vůbec, že jsem i pochyboval, proč vlastně v té knize, která, jestli jsem to pochopil správně, měla být zaměřena na slovesnou a humornou stránku antické literatury, je nebo mi nepřišla moc zajímavá ani úsměvná. Což je, na pár výjimek, skoro celá první půlka knihy. Ke konci už to bylo lepší, to už jsem si trochu připadal jako bych četl pokračování mé oblíbené knihy Moudří blázni. Procentně řečeno, bavilo a zaujalo mě jen 40% knihy a tak stejným poměrem hodnotím, i když uznávám, že mě to třeba příště zaujme více.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bohové se smějí v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Knihotéce | 8x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 1x |
První polovina knihy patrně může zaujmout jen znalce antické knihovny. V úryvcích vytržených z kontextu děl se vtip špatně rozpoznává. Druhá část knížky už má trochu spád a občas svádí k úsměvu. Bohové v titulu se patrně smějí čtenáři, který knihu otevřel v touze po zábavném veselém čtení. Raději se však zdržím další kritiky v obavách před Antifanem. "Proti moderním kritikům: Všetečné kritiků plémě, vy ryjící v kořenech cizí múzy, neblazí moli, lovící kdejaký chlup, poskvrny velkých duchů, však na malé talenty pyšní. Kallimachovi psi, zatrpklí, suší jak troud, táhněte, przniči pěvců, tmo pro mladé začátečníky, štěnice, pijící skrytě lahodným básníkům krev!"