Bohové starých Slovanů přehled

21.08.2022

Tohle je prostě… špatný. Já se vám omluvuju, asi jsem zlý člověk, ale tato kniha je zkrátka ze všech, všech ohledů špatná. Možná je to moje chyba, tím proč tomu tak je ostatně začnu, ale… ale ne, ta kniha je zkrátka špatná.

Takhle, abych to uvedl, jako malý jsem poměrně rád pročítal sumarizace mytologií (skandinávské, řecké, egyptské), což jistě bylo fajn, ale jednoho dne jsem si přečetl Eddu. Pak druhou Eddu a tak dál a tak dál. A zjistil jsem, že tyto „souhrny“, či převyprávění zkrátka nefungují. Jistě, proč to nedat dítěti (zrovna u této knihy bych věděl, myslím třeba Petišku, či Gaimana), ale pokud se o daných mytologiích chcete dozvědět historická fakta v kontextu celkového uvažování, musíte jít k původním příběhům. Z Petišky nepochopíte jak zásadně odlišně fungovala morálka Řeků, na to potřebujete přečíst Iliadu. To jde u slovanské mytologie špatně, protože celistvé mytologické prameny prakticky neexistují. Ale…

Ale sakra, tohle je kompletně a úplně vymyšlené a nemá to tak vůbec žádnou hodnotu! Přečtěte si Červenákova Bivoje a budete mít stejně hodnotné informace! Kurňa, tohle není o nic (krom jmen, jakž takž) hodnotnější nežli zcela náhodně nová vymyšlená mytologie, akorát že ta bude patrně lépe napsána. Si přečtěte Silmarilion. Slovanská mytologie je obtížná. Jednak proto, že nám ji tu milosrdní křesťané vypálili do mrtě („Před všeobecným zákoníkem třeba se zmínit o víře boží. Proto svatý Konstantin napřed v prvním zákoně napsal a řekl takto: Každý statek, v němž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať jest odevzdán božímu chrámu se vším jměním, které mají ti pánové v tomto statku. Ti, kdo konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým jměním, cena pak za ně stržená ať se dá chudým.“ – první ustanovení toho skvělého Zákona sudneho ljudem.), druhak proto, že se rozpínala na obrovském území, nekontrolovatelně a bez velikánů jako byl implicitní Homér. Zkrátka neexistuje konsolidovaná verze jakéhokoliv slovanského mýtu, a to ani na území jednotlivých národnostních oblastí (Češi, Poláci, Rusové, hlavně Ukrajinci), natož na nějaké obecné úrovni. Jinak řečeno – každé slovo si autor této publikace vymyslel a tím z ní udělal bezcenný žvást. Což, abych byl fér, přiznává.

Nadto je to špatně napsaný žvást, který své smyšlenky opakuje, vystihuje je zcela pateticky a to bez hlubšího citu nejen pro literaturu, ale i pro polyteistické náboženství. Najděte mi takovou mytologii, která stavěla na dichotomii dobra a zla. Neexistuje prostě proto, že smrt, podzemí a tma neměly a priori negativní konotace způsobené vlivem monoteistického náboženství. Či jinak, Hádes, Loki, Osiris, či Sutech jsou tu sympaťáci, tu hajzlové. Neexistují skupiny „dobro“ a „zlo“ jak je autor prezentoval v Bělbogovi a Černobogovi, do té míry hypotetických a pokud existujících, tak právě až pod vlivem křesťanství kreovaných bozích.

Zbytečné by bylo zdůrazňovat, jak arogantní je autorovo připodobnění svého výronu k Odysee, kterého se v úvodu dopouští, či jak stupidní je, že knihu nedal ke korektuře alespoň nějakému studentovi bohemistiky, než ji publikoval s cenovkou v nakladatelství 428 Kč, což je naprosto strašlivé. Co by možná za zdůraznění stálo je, že zatímco křesťané například staroanglickou poesii zasvinčili svou ideologií, mistr Kuzmišín ji zasvinil ezobláboly o životní síle a podobně. Achjo, já byl zase dneska zlý.

Mimochodem, ano, příště si pořádně přečtu o čem kupovaná kniha je než ji v záchvatu šílenství koupím, on zas autor docela přiznává jak podivný výtvor to je, což mu přičítám ke cti.

A aby bylo jasno proč jsem se tak rozčertil nad tím, co tu evidentně nikomu nevadí – tohle je ideální metoda nikoliv toho jak „naše“ stará božstva vyzdvihnout ze zapomnění, ale jak i to minimum co o nich víme zlikvidovat, uvrhnout v totální likvidaci efektivnější, než co se podařilo křesťanům, jimž se stále „vracela do obřadu zadními vrátky“. To si raději přečtěte toho Bivoje a Křest svatého Vladimíra. Ježiš já jsem fakt nějak moc naštvaný a nějak moc dlouhý… Ale na mou obhajobu, já se fakt vytočil do běla kdykoliv jsem tu knihu znova otevřel...