Bojoval jsem s al-Káidou přehled

24.10.2022

Military knihy vždy vítám a ani tato nebyla z výjimek, ale spousta času je věnována rozvíjením svých myšlenek a zdůvodňováním toho, či onoho. Ale lze se i dočíst, že autor je velmi empatický a přikládá hodně váhy soudržnosti mezi spolubojovníky, ale to asi jinak nejde. Válečných zážitků je zde poskrovnu, ale i tak, nechtěl bych být v jeho kůži. Afghánistán nikdo nikdy neovládne, už Alexandr makedonský zde dostával pořádně za uši, a to byl panečku vojevůdce. Nechci se nijak zabývat dnešní situací, ale je to tam pořádně na levačku.

Autor této knihy pokračoval dál ve své vojenské kariéře: ,,Protože Jižané tak rádi válčí a jsou z nich tak dobří vojáci...,,Ve válce se totiž možné skutečným, aniž proto oni sami něco udělají".. až to dotáhl na náměstka ministra obrany USA (za prezidenta Obamy)..
Ve svých výhledech na vojenské řešení situace byl skeptičtější (afgánská armáda nikdy nedosáhne 400- 600 000 mužů a ti, co podporovali ISAF z toho vytěžili ekonomický prospěch pro svojí kapsu a v letošním září neslavně skončí jedna z nejdelších válek, které Američané vedli (používání dronů a speciálních jednotek pouze prodlouží utrpení
řadových lidí (na území povládne většinově Taliban, který se bude střetávat s islámským džihádem, ale na své straně bude mít pakistánskou tajnou službu - důvod je jasný a čistě ekonomický - Pakistán potřebuje plyn pro svou ekonomiku a vedení
plynovodu má jít přes území souseda- je jasné, že tato situace se nebude líbit americkým korporacím, když zjistily, že se zde nachází velké zásoby rudy, uranu a řady nerostných surovin..Nikomu nerostou stromy do nebe a řada imperií si na této zemi vylámala zuby: (Britové -1918-1920, Rusové 1979-1989 a Spojené Státy 2001-2021)....