Bojovat, či ustoupit? - Možnosti obrany Československa na podzim 1938 přehled

Bojovat, či ustoupit? - Možnosti obrany Československa na podzim 1938
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392591/bmid_bojovat-ci-ustoupit-moznosti-obrany-gSf-392591.jpg 5 12 12

Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi? Měl německy diktátor vůbec v úmyslu na Československo zaútočit, nebo se stalo oběti jeho triku? Jak si již správně všiml Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, na tyto otázky lze odpovědět pouze tehdy, pokud bychom takovou možnost vyzkoušeli. Polský historik Piotr M. Majewski rozebírá právě takový scénář. Zamýšlí se nad tím, jak by mohla vypadat konfrontace s Německem, kdyby se Československo rozhodlo bojovat. Jeho knížka však není pojednáním z oblasti alternativní historie. Autor se snaží zhodnotit možnosti československé obrany na základě zkušeností – v České republice málo známých – z polsko-německé války v roce 1939. Představuje také německé válečné přípravy a geopolitickou situaci Československa. Na těchto základech krok za krokem analyzuje, jakou šanci by v hypotetické válce s wehrmachtem měly československé ozbrojené síly. Český čtenář najde v této knize také řadu zajímavých faktů o polské armádě a polské obranné válce v září 1939.... celý text

Literatura faktu Historie Vojenství
Vydáno: , Conditio humana
Originální název:

Nierozegrana kampania: Możliwości obronne Czechosłowacji jesienią 1938 roku, 2004


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bojovat, či ustoupit? - Možnosti obrany Československa na podzim 1938. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (2)

Psaran
19.11.2020 5 z 5

Mimořádná kniha, která řeší snad všechny aspekty možné obrany Československa v roce 1938, ať už jde o spojenecké závazky, výzbroj, taktiku, operační plány, a dokonce i počasí. Vše se porovnává i se stavem polské armády a jejími zkušenostmi z obranné války. Trošku nezáživný byl výčet veškerých jednotek, ale bez něj by kniha nebyla kompletní.

hrebmi
04.03.2020 4 z 5

Na toto téma bylo napsáno nespočet více či méně seriózních knih a studií. Tato je fortelně historická a srovnávací, s využitím ne zcela obvyklé perspektivy porovnání se situací o rok později v Polsku. Při studiu detailních tabulek porovnávajících výzbroj tehdejších soupeřů padá velmi rychle mýtus o naší moderně vyzbrojené armádě - dokonce i v oblasti ručních palných zbraní, které nám vždy šly. Obdiv k autorovi - Polákovi, že se dokázal natolik ponořit do historie sousedního státu a nevyhýbá se i tehdejším palčivým česko-polským "třenicím". Místy je v knize toho polského až moc, ale s ohledem na autora je to pochopitené. Když dnes prolézáte tehdejší opevnění, možná se někdy dmete pýchou, co jsme tehdy dokázali. Při čtení knihy vám dochází, jak byla celá tehdejší fortifikační koncepce již dávno přežitá, jak jsme se celou dobu všemi zdroji soustředili na něco, co by beztak bylo někde prolomeno a stačil by celkem úzký úsek a zbytek opevnění a v něm uvízlé ohromné počty vojáků by přišly vniveč. Nad tehdejší zahraničně - politickou situací dodnes mrazí, ale vkrádají se, alespoň mně, nezadržitelné otázky jako:
1. Opravdu jsme rozbitím R-U v roce 1918 získali "svůj" stát, když v něm byly velké menšiny, které se s českou státností nevyrovnaly a jejich stát to nebyl? Největším překvapením pro mne byl slovenský postoj, kdy ani vojáci této národnosti nebyli bráni jako zcela spolehliví, takže obrana by se v případě boje dala opřít takřka výhradně o Čechy a ve vojsku bychom měli ne zcela čitelné vojáky slovenské, německé, maďarské, polské a rusínské národnosti. No, ještě, že se nakonec nebojovalo...
2. Kdyby se R-U v roce 1918 nerozpadlo a zůstala nějaká federalizovaná konstituční monarchie jako středoevropská velmoc, došlo by i přesto k druhé světové válce? Možná by naopak postupně vznikla obdoba dnešní sjednocené konfederalizované Evropy. Jenže to by se nesmělo při versaillských smlouvách tolik tlačit na pilu.
To hlavní, co se mi připomnělo jako poselství do dnešních dnů, je fakt, jak bezmocný je jeden osamělý stát a jaká bezmoc z toho vyplývá pro jednoho konkrétního človíčka v něm, který chce jen v klidu prožít svůj život a pozvolna si valit tu svoji kuličku. Tak jen doufám, že nám ten dnešní systém kolektivní bezpečnosti v rámci NATO vydrží co nejdéle funčkní.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Bojovat, či ustoupit? - Možnosti obrany Československa na podzim 1938 v seznamech

v Přečtených14x
ve Čtenářské výzvě1x
v Doporučených1x
v Knihotéce12x
v Chystám se číst18x
v Chci si koupit11x
v dalších seznamech3x