Borgiové a jejich nepřátelé přehled

07.09.2024

Skvělá kniha, četla se jedním dechem, už mám prichystané další knihy od autora; Cesare jakoby vypadl ze Hry o truny

31.05.2021

Tato populárně naučná knížka představující slavný rod Borgiů je knížkou spíš "populární" než "naučnou"; totiž v tom smyslu, že se čte téměř sama, neodbíhá od témat a celkem striktně se drží pomyslné červené linie bez hlubšího vysvětlení okolností, závislostí, ale ani se nezabývá odkazy, podporou faktů, jejich konfrontací nebo čímkoliv, co v sobě nese většina odborněji psaných knih (např. celkem postrádám přínos obou hlavních papežů, Alexandra VI. a Julia II., pro Řím, Itálii i církev jako takovou. Je to zde sice naznačeno a zhuštěno do krátkého pozastavení, ale snadno se to ztratí před sledováním jejich "hlavních" činností). Tím nechci říct, že by to bylo špatně, spíš jde o to, že faktograficky je kniha Christophera Hibberta trochu složitější k práci s daty, fakty a pro ty, kteří nemají hlubší znalost renesanční Itálie, mezi něž se otevřeně sám řadím.

Přesto je přínos knihy nemalý. Ať je řeč o citacích Macchiavelliho a Guicciardiniho nebo o tom nejzásadnějším otazníku - jak to bylo s nechvalně proslulým rodem Borgia, respektive jejími třemi nejvýznamnějšími členy. Hibbertova práce vyvolává závěrem spíše další otázky, než že by dávala pevné odpovědi. Svým způsobem bych řekl, že Borgiové v kontrastu doby a italského temperamentu (ač byli Španělé) nijak zvlášť nevybočovali ze standardu; třebas ve srovnání s rodem d´Este. Ba co víc, dokonce bych řekl, že byli spíš obětí lidové poezie, pomluv a legend. Proč, to už vám osvětlí oněch 256 stran.

Bylo zajímavé sledovat rodinnou ságu, která stála a padala s Roderigem, po jehož skonu nastala zkáza dokonaná největším nepřítelem rodiny jménem Giuliano della Rovere, když nastoupil na papežský stolec (ostatně dějiny této pozice jsou pozoruhodné samy o sobě) jako Julius II. Stejně tak lítost a ospravedlnění si žádá příběh Lucrezie, jejíž životní cesta nebyla zrovna z nejsnadnějších. Pokud se ovšem ony legendy a pomluvy nezakládají na pravdě víc, než se může po přečtení knihy zdát.

P.S: O tom, že dosah a rozsah renesanční Itálie doby Borgiů je mnohem větší, můžou svědčit i nepatrné poznámky o Piccolominim nebo o rodu Pallavicini, jehož jedna větev má rodinnou hrobku v blízkosti Jemnice.