Brno účtující přehled
Michal Konečný , Alexandr Brummer
Autoři tentokrát chtějí připomenout místa spojená s léty 1945—1946, tedy s dobou, která se nesla v duchu účtování s kolaboranty, nacisty a Němci vůbec. Přestože průvodce zahrnuje pouze dva roky, jde o období, které je pro historii Brna zcela zásadní. Účtování zde proběhlo velmi tvrdě. Kromě proslulého divokého odsunu se nenávist vůči Němcům odrážela mimo jiné v drsném zacházení v několika internačních táborech, kde brněnští Němci čekali na odchod z republiky. Nuceným vysídlením německého obyvatelstva se spolu s likvidací židovské komunity během války jednou provždy změnila tvář původně mnohonárodnostního města, což ovlivňuje podobu Brna do současnosti. Publikace je doplněna dobovými fotografiemi a ilustracemi. Kniha vychází s odbornou pomocí a materiálovou podporou Archivu města Brna a s finanční podporou statutárního města Brna. První vydání. ----- Kniha nic podstatného nezamlčuje, spíše objevuje dřív opomíjené oblasti. Implicitně vysvětluje nejen příčiny popisované situace, ale často i to, co z ní vyplývalo v budoucnu. Bylo by žádoucí, aby se tato publikace stala prvním svazkem historické série o Brně v různých obdobích moderních dějin. - Ivo Pospíšil, Týdeník Rozhlas, o knize Brno nacistické Ve jménu zemřelých sice probíhalo zúčtování s německou menšinou, k němuž sloužila ponižující nacistická rasová persekuce jako dokonalý návod, nicméně do upřímné snahy odčinit utrpení Židů mělo toto počínání daleko. - ukázka z knihy... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Brno účtující. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Přenesla jsem se po proudu času opět o něco zpátky, a to do poválečné doby. Musela to být doba plná naděje.
Průvodce opět skvěle vystihl atmosféru doby.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Brno účtující v seznamech
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Třetí kniha ze série "Průvodce městem" a znovu tne do živého. V tomto případě ještě hlouběji, než u mnohokrát opakovaného tématu nacistické okupace a u méně "kontroverzní" (ano, vím, že to zní divně) doby stalinismu. A že je doba poválečná v Brně stále živá, ukazuje i letošní ročník festivalu Meeting Brno (v době četby knihy, tedy v roce 2019), kde se "krysí cihelna" ztvárněná na Moravském náměstí hojně probírala, nebo každoroční připomínka pochodu smrti v opačném směru od Pohořelic do Brna, která stále vyvolává různorodé reakce.
O to důležitější je, že kniha nemluví jen o těch velkých věcech spojených s brněnskými/moravskými Čechy a Němci, ale má v sobě i jinak nenápadné části, které se věnují z koncentračních táborů/exilu vracejícím se židovským podnikatelům a tomu, jak se k nim vznikající poválečný režim zachoval. Příkladem za všechny je Karel Stiassni (voják americké armády) a Hans Tugendhat (účastník pražského povstání), kteří radši Brno opustili. O holokaustu se moc nemluvilo a židé byli často označováni za národně nespolehlivé živly a i když prošli třeba koncentračními tábory, bylo s nimi zacházeno jako s občany druhé kategorie. Nebo třeba jinak neznámé osudy Bondyho rodiny, které bylo věnováno i divadelní představení... Samozřejmě jsou v knize i důležité zmínky o rabování (nejen nuceně) opuštěných domů, jejich zabavování, o tom, jak lidé navrátivší se do Brna nacházeli své domy plné ("pardon, já jsem legionář a já tady už bydlím..."), nebo zmínky o Němcích, kteří byli oficiálně uznaní za dobré občany a přesto je do jejich vlastních bytů nechtěli rozhořčení sousedé pustit. To vše pak doplňují už zmíněné známější věci, jako osud Německého domu (který z historických obrázků známe skoro všichni), pochod smrti, o popravách v dnes nenápadné novogotické tělocvičně v centru města a informace o táborech v Maloměřicích, na Malé Klajdovce nebo Bohunicích.
Knize však trochu ubírá řazení jednotlivých kapitol. Graficky je skvělá stejně jako předchozí díly, bohužel samotný obsah nemá skoro žádný řád (nebo jsem ho nepochopil) a například informace o německých poválečných táborech jsou rozeseté bez ladu a skladu po několika kapitolách ať už přímo nebo nepřímo jim věnovaným.
PS: Je smutné a zároveň zajímavé, jak mají některé brněnské budovy, například velký dům na Orlí, nebo Káznice na Cejlu, svoji kapitolu ve všech třech knihách série. Smutné osudy...