Broučci - knížka s divadélkem přehled
Jan Karafiát
Je to k neuvěření, ale o svatojánských broučcích si děti poprvé četly už před sto třiceti lety. Přesto příběhy nezbedného Broučka a jeho blízkých okouzlují i dnešní malé čtenáře. Právě jim patří toto neobyčejné vydání Broučků s mnoha krásnými ilustracemi Vlasty Baránkové a vloženým loutkovým divadélkem (2 díly 70 × 23,5 cm), které si děti snadno vystřihnou a složí. A pak šup do pohádkového světa - hrát si a vymýšlet, co vše by se broučkům ještě mohlo přihodit!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Broučci - knížka s divadélkem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Česká klasika. Na broučcích jsem vyrostla. Mám doma knihu z roku 1969 v textilní modré vazbě se zlatým tiskem a ilustracemi pana Trnky. Brouček - takový malý záškodnícček.... jak spadl z postele, jak mamince uhasil kamna, jak Berušce nadával ... skvěle napsáno. I dnes si knihou listuji.... a na konci mám slzu na krajíčku, když vykvetly chudobky a broučci se už neprobudili :-(
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Broučci - knížka s divadélkem v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Knihotéce | 10x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Broučci |
1991 | Broučkova pozůstalost |
2017 | Broučci: Broučkovy pohádky |
2008 | Broučci - knížka s divadélkem |
1906 | Broučci a Broučkova pozůstalost |
Své hodnocení musím rozdělit na dvě části: ilustrace a text.
ILUSTRACE - dávám jednu hvězdu, protože jsem na ně asi moc konzervativní, místy jsem je ale opravdu nedávala. Z celé knížky mi přišly vtipné asi jen dvě, u zbytku jsem jen protáčela oči v sloup. Nevěřím tomu, že takový styl humoru by rozesmál nějaké dítě (předpokládám, že cílová skupina čtenářů této knížky by měly být děti), navíc sexuální narážky podle mě do dětské knížky taky nepatří. No a vrcholem všeho ta zastřelená sova... Bez komentáře.
TEXT - dávám hvězdy tři. Kniha je nádherně napsaná, opravdu krásným jazykem. Jen jsem byla už dost alergická na slovo "neposlušný". Přitom Brouček byl jen obyčejné zvídavé dítě. A když pak už jen "svítil, na nic nedbal a ničeho si nevšímal", přišlo mi ho strašně líto, že tu svoji zvídavost potlačil a vzdal se.
Ale jinak opravdu krásné čtení, ač smutné. Už odmalička, když vidím kvést chudobky, tak si na Broučky vzpomenu.