Bůh a stát přehled
Michail Alexandrovič Bakunin
Jménem fikce, kterou nazývají brzy společným zájmem, kolektivním právem nebo kolektivní svobodou a vůlí, proklamují jakobínští absolutisté a revolucionáři školy J. J. Rousseau-ovy nebo Robespierrovy hrozivou a nelidskou theorii absolutního práva státu, kdežto monarchističtí absolutisté ji mnohem logičtěji podepřeli ideou milosti boží. Svobodomyslní doktrináři, (aspoň ti, kteří jsou vážně přesvědčeni o své liberální theorii) vycházejí z principu individuální svobody a zcela zásadně, jak víme, jsou tedy protivníky státu. Byli prvními, kteří řekli, že vláda, to je sbor úředníků organizovaných takovým nebo jiným způsobem, který je pověřen speciální péčí o správu státní, je nutným zlem a že účelem vší civilizace je zmenšení svobod a práv. Leč praxe nás učí, že, jakmile je existence státu vážně ohrožena, stanou se svobodomyslní doktrináři neméně fanatickými stranníky naprostého státního práva jako monarchističtí a jakobínští absolutisté.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bůh a stát. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Jsem rád, že kniha přistála v mé knihovně...Bakunin už v 19. století předpověl hrůzy a nefunkčnost komunismu. Jeho úvahy o významu a převaze materialismu jsou pro mě coby věřícího a idealisty docela zajímavé a podnětné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bůh a stát v seznamech
v Přečtených | 29x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 30x |
v Chystám se číst | 31x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
filozofie náboženství anarchismus kritika náboženství stát a církev idealismus kritika materialismus
Autorovy další knížky
2015 | Bůh a stát |
1926 | Zpověď caru Mikuláši I. |
1903 | Výbor z díla Michaila Alexandroviče Bakunina |
1903 | Výbor ze spisů |
1903 | Vybrané stati |
Viem, že si týmto komentárom nezískam nových priateľov, ale aj tak to sem šprcnem. Bakunin je v konfrontácii s Marxom treťotriedny filozof. Pracuje s filozofickými kategóriami, ako napríklad materializmus, len veľmi nepoučene, akoby ani netušil, že vo svete prebehol nejaký nemecký idealizmus (viem, že tuší, spomína tam minimálne Schellinga). Jeho predpoklady by taký Kant "rozložil na atómy" v priebehu desiatich sekúnd. Súčasne do politickej teórie a kritiky kapitalizmu nevrazil ani zďaleka taký klin ako Marx, ktorého koncepcia odcudzenia napríklad je v tomto kontexte výborná a aktuálna aj dnes, a hoci sa aj jeho historickému materializmu dá vytýkať všeličo, aspoň sa to dá považovať za svojbytnú filozofiu v zmysle svojbytného výkladu sveta. Bakunin mi v tomto pripomenul Ayn Randovú, pri ktorej "originálnej filozofii" sa filozofi taktiež uškŕňajú a dávajú ju za príklad toho ako sa to robiť nemá, pretože absolútne kľúčové, fundamentálne pojmy používa tak, akoby boli samozrejmé a pritom to tak vôbec nie je. Zároveň - zmlátiť takýto abstraktný dalo by sa povedať až vulgárny idealizmus (ktorý občas naberá až formu slameného panáka) je vskutku prosté a nezaujímavé. Oceniť sa tu tak podľa mňa dá len isté prvenstvo.