Bulšit: O žvanění v organizacích, médiích, politice a ve vědě přehled
František Koukolík
Kniha Františka Koukolíka Bulšit je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o nenápadné součásti naší kultury, o žvanění. Žvanění je staré jako lidstvo samo, nicméně jeho současný dosah je díky internetu a sociálním sítím globální a nesrovnatelně vyšší. Žvanění je dnes natolik rozšířené, že se stalo běžnou sociální aktivitou. Žvanění není lhaní, o to hůře se poznává. Je to rakovina naší komunikace a lidé, kteří se nás ve jménu moci snaží za jakoukoli cenu ovlivnit, ovládají techniku žvanění skvěle. Za pomoci bulšitu, zmrzačené podoby jazyka, podřezávají větev, na níž sedíme. Žvanilové se nás snaží přesvědčit projevy, ohromit reklamou, propagandou, utáhnout pseudovědou a příliš se nezabývají skutečností. Žvanil přehání, vtipkuje, rád se zdobí citáty. Je okázalý, nabízí fanatismus, pověrčivost a prázdnotu. Žvanilové jsou nejsilnější, jakmile je téma, o kterém mluví, širší a hlubší než jejich znalost věci. Žvanilové mívají rysy narcisismu a psychopatie, bývají nečestní, rádi se chlubí a nepřijímají žádnou odpovědnost za svá sdělení. Kniha nabízí základní informace k pochopení bulšitu, abychom jej dokázali odhalit a najít před ním obranu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bulšit: O žvanění v organizacích, médiích, politice a ve vědě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Utla knizecka o bulsitu vsude mozne, psana jednoduchou formou, kterou pochopi kazdy. Skoda jen, ze autor více nerozvedl moznosti obrany proti tomuto fenomenu.
Velké zklamání. Kniha detailně a "vědecky" popisuje to co všichni víme a s čím se každodenně setkáváme. Chybí tam ale nějaký zásadní závěr, a to i přesto, že sumarizovaná fakta jej doslova evokují.
Občas se dokonce sám střílí do nohy. Například kontradikcí kdy na jedné straně zdůrazňuje logický rozbor každého faktu a na druhé straně akceptuje deklasování nepohodlných teorií přídomkem "konspirační". V kontextu toho co sám hlásá, žádné konspirační teorie neexistují; jsou buď teorie věrohodně podložené fakty nebo teorie které průkaznými fakty nedisponují.
Také mě fascinuje kapitola kde popisuje zvrácenost současné vědy (nadměrná publikace, strojově generované "vědecké práce", upřednostnění peněz před čistou vědou atp.) a na závěr se diví, že lidé přestávají věřit vědcům. Kdo by ale věřil lhářům?
Pokud bych měl shrnout své pocity z četby - Koukolík pouze seřadil bulshity podle zdroje a velikosti. Nic víc. Faktickým výsledkem popsaného je, že žijeme v době eufemisticky nazývané postfaktické. Za mých mladých let se to nazývalo lží u jedinců a propagandou u států. Suma sumárum - nic objevného a tedy vyhozené peníze.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bulšit: O žvanění v organizacích, médiích, politice a ve vědě v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 32x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 39x |
v Chci si koupit | 22x |
v dalších seznamech | 1x |
První polovina knihy dobrá, obsahuje zajímavé informace, reference a citáty. Druhá polovina bohužel přechází do toho, co tu už popsal komentátor ZaS. Je smutné vidět dříve skvělého autora poplatného současnému režimu, nechápu, proč takto splachuje do kanálu svou kredibilitu, obzvlášť v jeho věku.