Byly jsme tam taky přehled
Dagmar Šimková
Strhující vzpomínky ženy, která byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem, v elitní společnosti mj. prof. Růženy Vackové, katolické spisovatelky Niny Svobodové, skautské aktivistky Dagmar Skálové aj. Po návratu z vězení se jí podařilo emigrovat za sestrou do Austrálie, kde studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Věnovala se také práci pro Amnesty International, uspořádala několik výstav a úspěšně působila také jako filmová kaskadérka. Doplňující informace... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Byly jsme tam taky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (132)
"Přestože je text často velmi náročný z obsahového i jazykového hlediska, měla jsem problém knihu odložit, příběh se velmi rychle odvíjí. Kniha by se dala považovat za dokument, ale mocně působí na čtenáře i jako literatura.
Na autorce si vážím toho, že se nebála vše popsat bez přikrášlení jak situace, tak charakteru spoluvězeňkyň, není se tedy co divit, že po prvním vydání knihy (1980) se některé z nich cítily silně dotčené. Já jsem četla už 9. vydání této knihy obsahující fotografie Dagmar a ostatních spoluvězeňkyň, ale také dovětek, který se věnuje osudu Šimkové po skončení knihy," píše Marika (17 let) ve své recenzi pro facebookovou skupinu Nezletilí kritici.
Opäť dielo, ktoré sa mi napriek svojmu neveľkému rozsahu dostalo hlboko pod kožu. Umelecky vznosný, bohatý jazyk s mnohými metaforami, miestami až poeticky nežný, naopak dodáva zverstvám komunizmu na reálnom prežitku, zdôrazňuje ich. Nejde o to, kto, čo a prečo. Ide o to, čo sa odohráva v človeku, ktorému násilne odobrali slobodnú vôľu a zadupali ju do zeme.
"... svobodný člověk je vždy aspoň částečně pánem svého žití. Zapráskne dveřmi, aby ukončil hádku, přestěhuje se do jiného domu, vstoupí do trapistického kláštera, dá se z trucu naverbovat do cizinecké legie, vyjde si do Stromovky nalokat se čistého vzduchu a klidu, napíše vzteklý dopis milence, opije se v nevěstinci, koupí manželce na usmířenou kytičku sněženek, vynadá paní ve frontě na citróny, že předbíhá - i v omezeném světě těch dní má stále ještě možnost zchladit si žáhu, vybouřit se z mizérie, něco udělat, něco odmítnout, někoho poslat k čertu, být chvíli sám.
Ale ve vězení není úniku."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Byly jsme tam taky v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 669x |
ve Čtenářské výzvě | 155x |
v Doporučených | 80x |
v Mé knihovně | 175x |
v Chystám se číst | 579x |
v Chci si koupit | 111x |
v dalších seznamech | 4x |
V této knize je příběh ženy, která byla vězněna jako politický vězeň, o jejím utrpení, nelehkém životě, ale hlavně o obrovské odvaze, síle a o tom, že naděje umírá poslední.
Život bez svobody, život za mřížemi, s násilím, život s minimem radosti, to prožila Dagmar Šimková, autorka této autobiografie, když ji bylo 23 let. V těchto letech ji v roce 1952 zatkli a v roce 1966 ji propustili.
Člověk si při čtení uvědomí, jaké má štěstí, že tato doba již pominula. Doba ani dnes není moc příznivá a jen musíme doufat, že se něco takového nebude v podobné, nebo jiné formě opakovat.
Kniha "Byly jsme tam taky", by měla být povinnou četbou ve vyšším ročníku ve škole a měl by si ji přečíst snad každý, aby si uvědomil, jakémi malichernostmi, hloupostmi se často zabýváme, že zloba, závist, zášť, strach a svár, jak nádherně zpívá Marta Kubišová v Modlitbě pro Martu, do krásně prožitého života nepatří a že si máme raději života, naší volnosti a svobody vážit, smát se, radovat se a žít.