Byzantinismus a Slovanstvo přehled
Konstantin Nikolajevič Leonťjev
Kniha Byzantinismus a Slovanstvo je nejznámější prací K. Leonťjeva, který patří mezi nejpozoruhodnější, ale také nejkontroverznější ruské myslitele. Byl zatracován jako zrádce lidstva a ruský Nietzsche, a stejně tak vychvalován za pronikavost svých soudů. Vnesl řadu nových podnětů do oblasti filosofie dějin a kultury. Dodnes jeho dílo vyvolává údiv řadou nečekaně přesných předpovědí ohledně budoucnosti Ruska, Západní Evropy a balkánských zemí. Jeho předpovědi jsou často neradostné a mrazivé. V předkládané knize se věnuje především analýze neutěšeného stavu soudobé Evropy a Ruska, předkládá teorii životnosti kultur a klade si otázku jejich dalšího směřování.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Byzantinismus a Slovanstvo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Byzantinismus a Slovanstvo v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
eseje 19. století Slované, slovanství carské Rusko pokrok dějiny Evropy Byzantská říše konzervatismusAutorovy další knížky
2012 | Byzantinismus a Slovanstvo |
2015 | Vybrané stati |
1885 | Pembe |
Po prečítaní tejto knihy mám rozpačité pocity. Na jednej strane vynikajúce analytické (hoci niekedy stereotypné) vnímanie politickej situácie (veď nie nadarmo, bol autor diplomatom na mnohých miestach), na strane druhej niekedy až mrazivo zhodný ideologický program súčasného Ruska, respektíve jeho slavjanofilné podhubie.
Najvýpovednejšími budú snáď niektoré pasáže:
"A co Češi, co Češi? [...] Jsou důležití jako předsunutá baterie Slovanstva vystavená prvním úderům germanismu[...]jsou možná samostatní, ale zcela jim chybí svébytnost[...] Nechtějí patřit k Rusku, ale vysoce si ho cení, aby vystrašili Rakousko[...]Česi jsou nástroj německé výroby, nyní však Slovany obrácený proti germanismu." (s. 75-78) Celkovo sa zdá, že Leoťjev (snáď s výnimkou Rusov a Poliakov) vidí v Slovanoch pramálo slovanského. Bulhari kultúrne boli Grékmi a sú Turkami, Srbi sú tiež Gréci. Slovákov "lze v tomto ohledu označit jako Maďary přeložené do slovanského jazyka" (s. 89) Slavjanofilné a rusofilné motívy v pozadí sú zrejmé natoľko, až si človek spomenie na známy citát: "Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské.“ (Karel Havlíček Borovský)
A čo je teda slovanstvo a Rusko?
"Co se stalo se všemi těmi učenci a liberálními Slovany[...]To byli pěkní Slované, bez naší píky a sekery, tito liberálové a rozumbradové měšťáckého pokroku!
Pro existenci Slovanů je moc Ruska nezbytná. Pro sílu Ruska je nezbytný byzantinismus.[...] ať už se nám to líbí nebo ne, ať je byzantský princip dobrý či špatný, je to jediná naděje nazáchranu nejen nás Rusů, ale i všech Slovanů." A čo znamená ten byzantinizmus? Napríklad autokraciu, despotizmus, svet kde vládnu mocní a demokracia či rozsiahle práva nemajú svoje miesto... Ne-prekvapivo už u Leonťjeva si Rus lepšie rozumie s Turkom či s Čínou, než "so západnými bratmi"...
"Pokrok, který bojuje proti jakémukoli depotismu[...] není nic jiného než proces rozkladu, proces druhotného zjednodušení celku a smísení jednotlivých částí[...]Projevy egalitářsko-liberálního pokroku jsou shodné s projevy hoření, hnilovy, tání ledu[...]jsou shodné například s projevy cholery" (s. 123). A či sa dnes z Moskvy nešíria podobné názory na Európsku úniu či "kolektívny Západ"? Nakoniec sám Leonťjev hovorí v závere o celoeurópskom štáte, kde sa budú jeho občania musieť údajne vzdať miestnych odlišností, "spáliť a zničiť hlavné mestá", teda podľa neho o páde európskej pôvodnej štátnosti. Pre Rusko vyplývajú podľa autora dva závery: buď sa európskemu pokroku podriadi alebo sa bude musieť udržať v izolovanosti. V prípade druhého nebude môcť Rusko uvažovať o blahu, ale o sile - keď bude sila, bude aj akési blaho (s. 173). Akokoľvek, Západ sa má "spamätať" a vrátiť k starej hierarchii a disciplíne - a k menej právam (s. 174).
Dielo má svoju cenu. Ak podobné myšlienky hovorí dnešný ruský ideológ, nemajú hlbší zmysel než propagandu. Ak ich realizuje dnešné Rusko, ide vo veľkej miere o odsúdeniahodné činy. V prípade Leonťjeva je však potrebné oceniť jeho prorocké myslenie, keďže sa žiada pripomenúť, že kniha vznikla v roku 1875. Predpovedal konieckoncov pád monarchického Nemecka i nástup komunizmu v Rusku, predpovedal zjednotenie Európy i ruskú izoláciu.
Záverom. Miestami vynikajúca analýza. Často mne osobne nesympatická ideológia, ktorá ale verím, že by našla (nachádza) "úrodnú pôdu" v niektorých našich kruhoch aj dnes... Rozhodne na míle vzdialené myslenie od Solovjovho idealizmu a idey všejednoty. Čo sa týka autorovho štýlu, ide o pútavo písaný text, ale niekedy Leonťjev vskutku odbieha od merita témy... Zaujímavá práca, ale hviezdičky som sa rozhodol neudeliť. Je v tomto prípade pomerne zložité určiť, čo hodnotiť.