Zas tak moc souzeni si nejsme přehled

05.11.2024

3,5
Do jedné výzvy jsem hledala knihu, jejíž název obsahuje 24 písmen. Hledala jsem asi 2 měsíce, než jsem nějakou našla. Byla jsem nadšená, když se mi to podařilo, zvlášť že to byla autorka, kterou neznám, a tak zkusím i něco nového. A pak jsem se zhrozila, když jsem viděla, kolik má stran. Říkala jsem si, co tam proboha všechno je, že je to tak obsáhlé na romantiku.

Měla jsem tady takové zvláštní dojmy, přestože se mi to líbilo, bylo to vtipné, obdivovala jsem sourozenecké vztahy, jak se podporovali navzájem, tak ale hlavní postavy se motali v kruhu. Důvod jejich nepřátelství se dal objasnit mnohem dřív, kdežto oni dva se ve svém jednání opakovali. Ona měla předsudky, soudila, a to i později, přestože ho poznala víc. A on schovával své city za určité chování a pak byl nešťastný, když něco nepochopila. Přitom spolu chvílemi vycházeli tak skvěle, jenže pak se to pokazilo a vždy skoro ze stejného důvodu.

01.11.2024

Většinu času jsem měla pocit, že tohle byla úplně jiná Kelsey, než ta nad věcí ségra z prvního dílu a hlavně nejmíň tak první třetinu knihy mi připadala tak moc toxická, že jsem nechápala, proč by ji měl proboha J.P. chtít. Ale i tak jsem se při jejich slovních přestřelkách nasmála. Jarmil Prdel zůstane v mé mysli už navždy. Pokud jde o romantickou stránku, tak ta mi přišla slabší. Ale i tak stojí za přečtení.