Úniková rychlost přehled
Christopher Stasheff
Čarodějem sobě navzdory série
>
Předehra k sérii Čarodějem sobě navzdory. Demokracie v Mezihvězdných dominiích voličů se hroutí a strana LORDI připravuje převrat. Pokud se Darovi a Samantě nepodaří doručit své poselství na Terru včas, nic nezabrání silám totalismu v převzetí moci. A všechny policejní patroly ve vesmíru dostaly hlášení, že jsou nebezpeční telepaté, které je třeba zastřelit bez vyzvání! Předehra k cyklu Čaroděj sobě navzdory. Úniková rychlost, vypráví o tom jak a proč původní kolonisté Gramarye opustili Zemi. Příběh, který je vzrušující sám o sobě, vás uvede do jednoho z nejoriginálnějších a nejpromyšlenějších sci-fi světů. Přeložil Petr Caha.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1997 , PolarisOriginální název:
Escape Velocity, 1983
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Úniková rychlost. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Úniková rychlost v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 44x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 67x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
2001 | Nálet bez návratu |
1995 | Čarodějem sobě navzdory |
1997 | Úniková rychlost |
1995 | Vzkříšení krále Skřeta |
1995 | Čaroděj odpoutaný |
Předehra Gramaryeského cyklu Christophera Stasheffa byla napsána dlouho poté, co se první díl série o čaroději Gallowglassovi ucházel o čtenářský zájem. Úniková rychlost stojí tak trochu mimo samotnou románovou řadu, což je dáno tím, že podává vysvětlení, jak to celé začalo a proč lidé opustili Terranskou sféru. Rod Gallowglass se ještě nenarodil a o světě Gramarye nemá nikdo z hrdinů knihy zatím ani nejmenší ponětí. S fantasy žánrem nemá kniha nic společného, jedná se o politicky zabarvenou sci-fi s vesmírnými honičkami, planetárními střílečkami a dalšími podivnostmi. Hybnou silou událostí není magie ani čarování, ale politické žonglování na meziplanetární úrovni, které bohužel není zrovna tou nejzábavnější položkou ve schématu. Byť se Stasheff snaží, co mu síly stačí, okořenit ho nadhledem a humorem, často jsem se přistihl při tom, že mě sice eskapády Dara Mandra baví, ale výsledek jeho veledůležitého poslání je mi zcela lhostejný. A stejně „nepolíbený“ jsem zůstal i ve finále, kdy se vše uspokojivě či méně uspokojivě vyřeší.