Causa Mayerling - Život a smrt Mary Vetserové přehled

30.07.2024

Ačkoliv se nejedná o historiografickou práci, Georg Markus jako zkušený novinář napsal skutečně výbornou zprávu o tragédii v Mayerlingu. Respektive o dvou příběhových liniích, které se točí okolo nešťastného završení života korunního prince Rudolfa a jeho milenky. Nutno podotknout, že novinářská práce opravdu skvělá. Kniha je čtivá, příběhové linky se příjemně prolínají a čtenář otáčí stránky s chtivostí dozvědět se pokračování.

Ony dvě linky, o nichž mluvím, se týkají jednak samotné tragédie na zámku Mayerlingu, událostí k tomu vedoucích a také nedozírné následky z toho plynoucí. I když se jedná o historickou událost, je to jedna z těch, kdy se člověk neubrání myšlenkám na ona "kdyby". Předně jedno zásadní "kdyby". Nabyl jsem ještě silnějšího přesvědčení, že pokud by se korunnímu princi Rudolfu dostalo více prostoru pro seberealizaci místo "prokletí korunního prince", jenž vedlo k tragickému konci, považuji za velmi pravděpodobné, že by dvacáté století bylo ušetřeno minimálně jednoho světového konfliktu. A tak bez větší nadsázky lze jeho sebevraždu považovat za stěžejní začátek cesty k Velké válce. Jak ale řečeno, je to pouze hravé "kdyby". Na Mayerlingu však neskoncoval svůj život sám, nýbrž ve společnosti Mary Vetserové, nešťastné sotva dospělé dívenky. Jejich vzájemný krátký vztah je dramatický, dojemný, tragický a fascinující. A to natolik, že je takový příběh hoden shakespearovského vesmíru. O to víc, když se k tomu přidruží tolik chyb a maličkostí v rámci habsburského rodu, který spěl ke svému vnitřnímu rozkladu způsobený nejen konfliktem mezi ultrakonzervativní a liberálnější větví.

Poznat ten příběh je v mnoha ohledech více než zajímavé. Není totiž bez zajímavosti, že v rámci příběhu Rudolfa a Mary se poměrně často zmiňují české reálie. Ať už v podobě zámků, pobytů, Maryiny slovenských kořenů, její komorné Agnes Jahodové či klášterního převora Gerharda Hradila. Ať už na to má člověk názor jaký chce, nelze popřít, že naše provázanost s Rakousko-Uherskem je užší, než by jeden čekal.

Druhou linku tvoří "současnost". Konkrétně počátek 90. let, kdy se jeden amatér rozhodl záhadu této tragédie svépomocí rozseknout. A tak znesvětil Maryin hrob a rozpohyboval kolotoč, který by se standardní oficiální cestou nikdy nepodařilo dát do pohybu. Co si budeme povídat, někdy je potřeba neotesanosti amatérů, aby se pohnuly ledy. Jako podobné příklady mě napadají z Británie, ať je to objevení hrobu v Sutton Hoo, poslední místo odpočinku Richarda III. nebo i objevení Tutanchamonovy hrobky.

Se současností je v knize ovšem menší potíž. Jelikož, jak řečeno, Georg Markus psal knihu novinářským reportérským stylem, je trochu poplatná své době jako to u novinových článků bývá. Není to myšleno zle. Leč autor se třeba odkazuje na poslední hlavu habsburského rodu, Otto von Habsburga, který odmítl před svou smrtí zveřejnit obsah kazety, v níž se měly nacházet důležité dokumenty k případu sebevraždy korunního prince. Takové typicky konzervativní habsburské zamlčování. Otto zemřel v roce 2011. Nepodařilo se mi však najít, zda po jeho smrti k zveřejnění došlo a nebo se pokračuje v mlčení. Bylo by totiž zajímavé dovědět se o pokračování vyšetřování záhady, která měla tak kardinální vliv na směřování 20. století.

Tím jsem se dostal trochu dál. Ale takový vliv kniha Georga Markuse má. Nejen, že čtenářsky pobaví svým stylem. Donutí se nad příběhem a jeho detaily pozastavit, navnadí k větší zvědavosti. A to si myslím, že je naprosto skvělý výsledek.

13.09.2021

Útlá kniha, která se čte sama. Další střípek k osudům korunního prince Rudolfa. I přes jeho rozporuplnou osobnost je nepopiratelné, že to byl pokrokový člověk, a proto se nejen autorovi vkrádá do hlavy myšlenka, kam by se říše ubírala, kdyby se Rudolf stal císařem. Nicméně hlavní roli v této knize hrají tělesné pozůstatky Mary, jež zemřela spolu s Rudolfem.