Cenné papíry: Základy soukromého práva IV přehled
David Reiterman , Ivan Chalupa
Učebnicový text v atraktivním grafickém provedení s množstvím praktických příkladů se zaměřuje na výklad práva cenných papírů. V úvodní části se čtenáři seznámí s výkladem základních pojmů spjatých s právem cenných papírů, zbytek publikace se pak zabývá jednotlivými druhy cenných papírů.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cenné papíry: Základy soukromého práva IV. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Učebnice s velkým množstvím příkladů a obrázků ilustrujících probíranou materii. Nadto psána velmi přístupnou formou a prostá zbytečného teoretizování. Zajisté ocení každý, kdo se chce s danou problematikou seznámit velmi srozumitelnou formou
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cenné papíry: Základy soukromého práva IV v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 1x |
Jistě lze souhlasit s níže komentujícím, že je to psáno přístupnou formou a teorie si z toho člověk moc neodnese. Rovněž je pravda, že to má spoooustu obázků a spoustu příkladů. Nu a je dobře, samozřejmě. Tato edice... no skript, co si budeme, učebnice to není, je psána právě za účelem svým způsobem povrchního průzkumu vod toho kterého odvětví soukromého práva. Jsou strašně užitečné, pokud jde o prvotní přiblížení. V tom smyslu plní tento svazeček stoprocentně svůj úkol. Nu a proto ho lze doporučit ke čtení. Komu? Nejsem si jist, zda právnímu laikovi ale asi jo.
Platí ovšem, že absence teorie není hodnotou pro ne-laika. Chcete to jinak řečeno? Ani zdaleka to nestačí ani ke zkoušce na fakultně, natož pro praxi. Ano, ano, to nepopírá, že její účel splňuje, není to kritika! Jen upozorňuji, že dostačuje právě na svůj úkol a vyšší nároky bychom na ni klást neměli.
Kniha některé věci až moc banalizuje, činí je zdánlivě prostými, nezabředává do teorií pravých či nepravých cenných papírů – cože je však zrovna v našem právním řádu, jehož tvůrce se neukazuje jako kdovíjak bystrý, chyba. Jelikož rozluštění právě této otázky je klíčem k práci s inominátními cennými papíry v našem prostředí. Ani u jednotlivých typů nejde do... ehm... zbytečné hloubky. Opět, není to chyba. Je to vlastnost, kterou je třeba pojmenovat.
Samozřejmě je knize na škodu, ne její vinou, že leckteré cenné papíry (dobře, dobře, hlavně akcie) prošly změnami – kniha je v jejich kontextu proto značně zastaralá. Ale to je smutný fakt, se kterým se musíme smířit v každém oboru, tím více v právu státu, jehož zákonodárce je hyperaktivní. Pokud jde ale o směnky (protože, buďme k sobě upřímní, jediné co někoho zajímá jsou akcie a směnky... no dobře, ještě dluhopisy), lze opět vytýkat tak maximálně jistou povrchnost, ne zastaralost, takže plně poslouží svému účelu. (Opět, dělení na směnky zajišťovací a utvrzovací zkrátka nečekejte no...)
Dohromady lze knihu opravu doporučit. Přečtěte si ji před semestrem a hned se vám bude lépe žít.