Černoch si zpívá blues přehled
Langston Hughes
Výbor podává průřez poesií předního básníka současné Ameriky (nar. r. 1902) - od jeho rané lyriky, vyjadřující smutek a zoufalství nad těžkým postavením černochů v USA, až po revoluční verše, v nichž „pěvec utrpení a živelnosti černého lidu“ vyslovil svůj vášnivý protest proti rasové diskriminaci i touhu po vybudování nové Ameriky, kde člověk nebude drcen člověkem a kde všem se dostane opravdové svobody. Z originálů The Weary Blues, Fine Clothes to the Jew, The Dream Keeper and Other Poems, A New Song, Shakespeare in Harlem, Jim Crow's Last Stand, Fields of Wonder, One-Way Ticket, Montage of a Dream Deferred.... celý text
Poezie
Vydáno: 1957 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
The Weary Blues, etc., 1951
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Černoch si zpívá blues. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Černoch si zpívá blues v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Knihotéce | 7x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1963 | Harlemský zpěvník |
1957 | Černoch si zpívá blues |
1961 | Děti z Haiti |
1951 | To jsou bílí |
1950 | O Americe zpívám |
Číst Hughesovu poesii znamená pochopit kořeny jazzu a blues. A nejen to, poznat autentickou předlohu, která inspirovala české autory - třeba Kainara nebo beatnika Hraběte, musíte se jen vyrovnat a dobovými komentáři k básním, vyšly u nás v roce 1957 jen díky tomu, že byly ideologicky tolerovány komunisty jako tvorba utlačovaných černochů, ovšem pro milovníky jazzu a blues měly samozřejmě i jinou hodnotu (nezapomeňme, že sovětští ideologové označili jazz za "hudbu duševní bídy" stejně jako pár let předtím Hitlerovi nohsledi). Bez zajímavosti také není, jak skvěle dokázal Hughesovu poesii přebásnit Jiří Valja, jinak polozapomenutá postava české literatury. Po přečtení této sbírky budete nazírat zcela jinak na české autory blues. Bez ní by nevznikly songy jako Černá Jessie (Hegerová), Blues železničního mostu (Olmerová) a na str. 146 najdete Hughesovo Sladké je žít, které zpívá V. Mišík. Výbor z Hughesových sbírek 1926 - 1951 je skutečně průkopnickým počinem a jeho síla přetrvává, stejně jako jazz a blues.