Černý chléb přehled
Georges-Emmanuel Clancier
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89633/bmid_cerny-chleb-uJC-89633.jpg
5
18
18
Románový cyklus ukazující na osudech dělnické rodiny z Limuzinska společenský vývoj ve Francii v období Pařížské komuny do 1. svět. války. Široce koncipované vyprávění odkrývá poměry na francouzkém venkově, odkud početná rodina drobného statkáře pochází. Dluhy donutí rodinu odejít na předměstí průmyslového města, kde žijí na pokraji bídy. Děj je soustředěn na dívku, která po matčině smrti přebírá její povinnosti, udržuje rodinu pohromadě a snaží se zajistit mladším sourozencům potřebnou výchovu. Díky rodinné soudržnosti se jí podaří tento úkol splnit a během let se stává oporou sourozencům, ale i vlastním dětem a vnukům.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1986 , SvobodaOriginální název:
Le pain noir, 1956
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Černý chléb. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Knihu jsem přečetla už podruhé a zase mě vzala za srdce. Čte se velice dobře, na konci jsem měla chuť začít od začátku, ale dám si trochu pauzu, zatím bude mít Černý chléb své čestné místo v knihovně. Určitě doporučuji k přečtení.
Rozsáhlý, čtyřdílný román, se moc pěkně čte. Nenásilnou formou příběh autorovy babičky přibližuje Francii především z pohledu chudých vrstev v období 1876 až do období krátce po druhé světové válce. Kniha ani chvíli nenudí a závěr, kdy hrdinka rekapituluje svůj život, je silný a trochu i smutný. Váhal jsem mezi 4-5* a nakonec dám 90% a 5*, protože román si to zaslouží. 1.5.2018.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Černý chléb v seznamech
| v Přečtených | 22x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 14x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 2x |
Černý chléb
Zdá se mi, že čím jsem starší, tím je mi bližší vyprávění lidí a o lidech, kteří už za sebou mají taky pár desítek let života, prožitky a zkušenosti nejrůznějšího druhu, ztráty i radost, proměny světa, ve kterém žijí. V Clancierově románu sledujeme, jak zážitky navléká na šňůru života Kateřina, na počátku malá holčička, na konci prababička. A je to zajímavé, poutavé čtení o tom, jak žili chudí lidé na konci 19. a začátku 20. století.
Co mě zarazilo, že Kateřina, narozená v 70. letech 19. století, vůbec nechodila do školy, takže zůstala téměř celoživotně negramotná. Ve Francii neexistovala povinná školní docházka?
Co mě naopak vůbec nepřekvapilo, jsou věčně stávkující Francouzi. To už je v podstatě národní tradice.