Česká filharmonie pod tlakem stalinské kulturní politiky v padesátých letech přehled

Ucelená historická publikace mapující fungování České filharmonie po nástupu komunistického režimu v roce 1948, a to zejména z perspektivy sociálních, kulturních a politických dě Obsáhlá publikace Michaely Iblové pojednává o pohnutých osudech předního českého symfonického tělesa v nových společenských podmínkách po roce 1948. Čtenář je nejprve seznámen s rolí kultury po nástupu komunistického režimu a s jeho novými nároky v oblasti vážné hudby, na něž bylo potřeba navázat také v repertoáru České filharmonie. Autorka se zabývá osobností Karla Ančerla, který v 50. a 60. letech hrál významnou roli při profilování souboru. Poté se soustředí na dramaturgickou a koncertní činnost filharmonie na přelomu 40. a 50. let 20. století a srovnává, k jakým změnám v těchto oblastech došlo ve srovnání s rokem 1948. Provádí analýzu systému politické kontroly nad souborem z pozice KSČ, ROH a Státní bezpečnosti a seznamuje čtenáře s ideologickou prací v orchestru. Podstatná část práce tvoří objasnění dopadu společenských změn na hudební soubor, přiblížení atmosféry, v níž orchestr pracoval a kolektivu lidí, kteří filharmonii tvořili a díky nimž si těleso přes obtížné společenské a ekonomické podmínky udrželo renomé po celém světě. Publikaci doplňuje řada fotografií, reprodukcí dobových plakátů a písemných dokumentů a v poslední kapitole též výpovědi pamětníků o fungování souboru. V závěru se nachází seznam pramenů a literatury, shrnutí v anglickém jazyce a jmenný rejstřík.... celý text