Český orloj přehled
Karel Šiktanc
Poezie vytěžená z kořenů české země. Pro tuto cyklickou skladbu je charakteristická zejména básníkova schopnost vidět prožívanou a ostře zaznamenávanou realitou také vzdálený obzor rodový, historický.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Český orloj. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Knihu jsem četl na vysoké před dvaceti pěti lety (asi tak). Tehdy mě nadchla, ale asi jsem si ji teď užil ještě víc. Mnohem víc jsem v modu, že nemusím rozumět všemu, prožitek je taky hodnota. Texty mísí lidové zvyky sahající až hluboko k předkřesťanským rituálům, náboženské motivy, krajiny srdce, aluze na známou i méně známou literaturu, ale taky radost se žalem, klid a důvěru s děsem a strachem. Je v ní spousta krásných obrazů a veršů. Paráda!
Na Český orloj jsem prvně narazil v jakési čítance. Ten krátký úryvek mě praštil do očí, jak ještě nikdy žádné verše. Tato báseň je tak specifická (tématy, lexikem, rytmem), že z ní lze vzít náhodných 20 veršů a okamžitě ji poznáte.
Jde o vytěžení lidového vnímání roku: mudrosloví, magie, liturgie, revoluční kalendář, pranostiky, záblesky velkých dějin. Jde o pohled prostého člověka z lidu, myšlení které se s desetiletími a staletími téměř nemění. Fokus směřuje ke krajině a půdě. Je to ten nejpřirozenější projev nepatetického vlastenectví, jaké vyvěrá z vědomí kořenů a rodu. Ne z fanatizmu. Šiktancův lyrický subjekt je "obyčejný člověk" v celé komplexitě (v opozici k tomu, jak jej dobová ideologie zprimitivizovala).
Zde se vše vrství a zároveň říká naplno: válka, smrt, uhranutí, erotika, zbožnost, synovství a zejména otcovství.
Šiktanc sahá hluboko do české frazeologie, nebojí se historismů, duálu a jiných jazykových "vykopávek".
Báseň (protože jde vlastně o jedinou báseň) tepe vnitřním rytmem, který se neomezuje na konkrétní metrum, ale synkopicky zní celou dobu - sycený zhusta rýmem a zrochlovaný přímou řečí.
Sbírka vystačí s úzkým repertoárem témat a jazykových prostředků, protože je vytěžuje do takové hloubky, až jímá závrať.
S ohledem na délku básně je pro mě nepochopitelné, jak může mít každý verš takovou vnitřní váhu. Nenajdeme žádná hluchá místa. Jak by ji autor složil u vytržení. Takže náhodný úryvek je nejen rozpoznatelný, ale funkční jako skvostný samostatný text.
Výsledkem je za mě nejkrásnější česky psaná báseň.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Stromy a starci jsou si blíž než lidi.“
Kniha Český orloj v seznamech
| v Přečtených | 93x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 21x |
| v Chystám se číst | 12x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 1990 |  Adam a Eva |
| 1962 | Heinovské noci |
| 1990 |  Český orloj |
| 1957 | Básnický almanach 1956 |
| 2000 | O dobré a o zlé moci |
Tohle byla veliká krása! Ta zvukomalebnost, básnické vyjádření k jednotlivým měsícům v roce, tolik obecných znalostí, které musel básník mít... Celou sbírku jsem si vychutnala.
A tone les.
A tonou luka.
Vítr jak zoubek
kolčaví.
Na straně půlnoční — jak by si
stýskala — v polesí křížů skřípou dvířka
hrobnic.
A starým dřívím vsi jde nahlas
červotoč —