Cesta bouře přehled
Peter Abrahams
Román jihoafrického spisovatele, žijícího ve vyhnanství, je obrazem těžkého života obyvatel vesnice, zaplněné předsudky, jež zabraňují vyjádřit i prosté lidské vztahy. Na osudech dvou mladých lidí, vzdělaného barevného učitele a bílé dívky, vystihuje rozpory, jež nedovolují, aby lidé tmavší pleti milovali bílé. Proto musí jejich vzájemná láska skončit tragicky a místo štěstí a společné práce nalézají smrt, která je poučením pro boj za lidská práva.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1956 , Mladá frontaOriginální název:
The Path of Thunder, 1948
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta bouře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta bouře v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Je to o skopičinách, co se děly kdysi v jižní africe. Já bych chtěl bejt asi někde jinde, třeba na jinym kontinentu.
Celá ta šlamastika je o tom, že když jste černý, máte smolíka. Když nejste úplně černý, čili barevný, máte smolíka pacholíka. Když jste barevný a objevíte se ve vsi u černejch, alias kafrů, tak to taky neni moc dobrý. Když jste barevný, ověšený vysokoškolskejma titulama a nemáte v hlavě jenom šumavskej sulc, tak si svejma intelektuálníma nápadama koledujete, že vás někdo zmaluje i když jste barevný už od narození. No a když jste barevný intoši s kravskejma nápadama jako třeba učit ostatní barevný písmenka s číslama, začnete kamarádit s kafrem a ještě se kamarádit pod pod peřinou s bílou neteří místního bílýho bose, tak si koledujete vyloženě o velký špatný.
Asi by bylo lepší zůstat po vejšce v kapskym městě jako náplava. Tam jsou lidi povolnější a uměj třeba abecedu. Lepší, než se vracet někam do chýše a zakládat tam školu.
Možná to vypadá složitě, ale je to jenom o tom, že pokud chcete v jistý době žít v jižní africe, musíte bejt bílej evropan. Ale to se pak třeba začnete bát, že někdo přijde učit barevný stádo myslet. Já se třeba bál týhle knížky, ale nakonec to celkem svištělo, akorát to skončilo tak, jak se čekalo.