Zbytky dětství přehled
Mathieu Mariolle
Cesta Meče série
1. díl >
Život mladého Mikedžiho, syna Nakamury, jednoho z pánů Japonska 17. století, se od základu změní, když v jejich pevnosti spatří legendárního samuraje jménem Mijamoto Musaši. Tento silný a v mnoha ohledech velmi kontroverzní muž je nejslavnějším šermířem, jakého kdy Japonsko poznalo. Musaši Mikedžiho přijímá za svého učedníka a společně se vydávají na cesty. Musašiho cesta meče však není určena každému. Jeho učební metody a způsob života v mladém chlapci občas zanechávají poněkud smíšené pocity.... celý text
Dobrodružné Komiksy Historie
Vydáno: 2018 , ZanirOriginální název:
La via della spada, Vol. 1: Le ceneri dell'infanzia, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zbytky dětství. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Nejsem úplně fanda tohoto stylu grafiky a příběhu. Koupil jsem si to na Animefestu 2019 doslova za pár kaček, tak jsem si řekl, že tomu dám šanci. Špatné to není, graficky celkem pěkné, je to celobarevný komiks, ale pro mě je to taková 50/50. Ale dvě hvězdičky jsou málo, tak dám 3 :)
Cesta japonského dítěte a starého samuraje, který si ho přivlastní a učí bojovému umění ve vyhraném souboji
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zbytky dětství v seznamech
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
Japonsko samurajové historická fantasy
Autorovy další knížky
2016 | Zbytky dětství |
2017 | Uhlíky vzdělání |
2020 | Vzplanutí duše |
2024 | Saladin |
Vlastně mě to zklamalo. Povím proč. Ale nejdřív pochvala vyvedené kresbě, scény jsou velkolepé, naaranžované, romatnické. Nekonzistenci a drobné anatomické chyby odpouštím, nakonec je to komix (hrozně mě na jednom obrázku iritovala posunutá nozdra) :D Návrhy obálek pro komix jsou nádherné, škoda, že je jim věnovaná jen jedna stránka. Taktéž skici jsou krásné a ukazují zdatnost umělce. Ale protože to nebyla jen kresebná stránka, která mě zajímala, tak... příběh podle mě šel příliš po povrchu, málo je toho věnované postavám, a tak je těžké si k nim udělat vztah. A co je horší, použití jména Musaši ve spojení s milovníkem žen a mstitelem. Tady by bylo lepší, kdyby měl prostě jiné japonské jméno. Tohle nejsem schopná akceptovat, i když vím, že to má být spíš fantasy, než jeho životopis. A připomeňme, že se o něm traduje, jaký žil asketický život. Ostatně to dokládá jeho Dokukódó. Odprostím-li se od toho, že to není onen Musaši, pořád se mi tenhle obrázek Japonska zdá příliš francouzský. Stejně tak vyobrazení cesty meče. To není prostě ono. Pokud mohu soudit, pak o Musašim je mnohem zdařilejší komix – i když taky upravený, aby lahodil oku čtenářovu – od Takehiko Inoue s názvem Vagabond.
Uvidíme, jaký bude druhý díl. A možná bych si měla přečíst knižní předlohu.