Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů přehled
Tomáš Boukal
Skutečný příběh lovce ze sibiřského národa Mansů. Saša žije daleko od civilizace na horním toku řeky Pelym, která pramení v podhůří Uralu. Ještě před dvaceti lety zde stávaly osady několika mansijských rodin, jež však jedna po druhé mizejí. Jen Saša dál zůstává v lesích, kde loví losy a medvědy, ale jak mu ubývají přátelé, stále víc upevňuje pouto s lahví laciného alkoholu. V opilosti dokonce vztáhne ruku na jednoho ze svých zbývajících souputníků, Peťku. A ačkoli se odpuštění stává v osamělosti rozlehlé tajgy téměř životní nutností, spravedlnost brzy dosáhne i sem. Duši lovce však nedokáže spoutat ani vězení. Svobodný život v domovské tajze ožívá v Sašových vzpomínkách na rodinu i v obrazech starých příběhů. Nejhorší trest tak nakonec vyměří až sám čas po návratu domů jsou Sašovi příbuzní mrtví a on ztrácí smysl života. Začíná jeho postupné odcházení z tohoto světa, provázené osobními démony i duchy lesa. Sašova postava zrcadlí smutnou historii malého národa Mansů, který se stal obětí sovětské epochy a jejího zániku.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Kdybych nečetl Duch tajgy a neshlédl ten krátký film, na něhož je v knize odkaz, tak bych byl asi zmaten, kde to vůbec jsem a kdo jsou všechny ty postavy. Citelně tu opět chybí mapa a oproti Duchu tajgy i fotografie reálných postav. Boukal se po 20ti letech vrátil do míst, kde poznával život a tradice místních Mansů. Tentokráte tu najde jen prázdnotu a všude přítomný stín smrti. Mansové totiž prakticky vymizeli z přírodního prostředí. Celý román tak pojímá jako sdělení světu o tomto trudném osudu pelymských Mansů. To vše je čtenářům předkládáno na skutečném příběhu lovce Saši. Ač jsem úvodu ve vězení moc nevěřil, tak zbytek je krásnou, leč velmi smutnou, vzpomínkou na všechny "jeho" blízké Mansi.Tome... Saša by ti poděkoval a byl by ti neskutečně vděčný. Přespat sám v těch opuštěných domech musela být teda velká odvaha.
Hřbitov nevěst se mi líbil, tak jsem se pustila i do další knihy od autora. Ale musím říct, že za mne - nene. Vůbec se mi nedařilo se začíst a soustředit myšlenky, což i hrozně znesnadňovala přeskakující dějová linka. Často jsem se vůbec nechytala, že autor přeskočil do jiné časové roviny. A to si v časově spletených příbězích zpravidla libuju. Reálie života a mýty Mansů to ovšem vcelku vyvážily, takže aspoň ty tři hvězdy dávám. Je smutné sledovat v knize umírající kulturu skomírajícího národa, to si člověk až posteskne, co všechno pokrok a globalizace zabíjí...
Související novinky (1)
Knižní novinky (14. týden)
04.04.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů v seznamech
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 29x |
v Chystám se číst | 41x |
v Chci si koupit | 6x |
Autorovy další knížky
2018 | Hřbitov nevěst |
2021 | Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů |
2003 | Torava – Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé |
2020 | Duch tajgy |
2012 | Ekologická antropologie |
Těšila jsem se na příběhy lovců z daleké tajgy, ale kniha mi moc nesedla. Příběh totiž skáče od jednoho tématu k druhému. A tak postrádá nějaký plynulý děj. V knize jsou dvě dějové linky. Přítomná, která sleduje osud lovce Saši, je psána dost povrchně. A ta druhá, která ve vzpomínkách přibližuje život Mansijců, obsahuje kromě kratičkých vzpomínek na tyto obyvatele, především různé báje, mýty a pověsti. Po poslechu této audioknihy, kterou velice dobře načetl pan Tomáš Jirman, jsem přesvědčena o tom, že vznikají díky nadužívání alkoholických nápojů. Zajímavé téma, ale myslím si, že nebylo moc dobře zpracované.