Cesta na sever přehled
Karel Čapek
Když r. 1936 odjížděl Karel Čapek do Skandinávie za poznáním života severských národů, snášel se již nad střední Evropou soumrak nacismu. Čapek putoval na sever, aby se "podíval na ty šťastnější a duševně vyspělé", aby si ověřil lidskou důstojnost, prohloubil důvěru v člověka a přinesl si domů svěží dojmy. V cestopise, který vytěžil z cesty, věrně a poutavě vylíčil severskou přírodu i život severských lidí. Jako vzácný pozorovatel dovedl spojit své kulturní vědomosti s obrazy tundry a fjordů, ledovců a jezer, selských usedlostí, stromů a květin, pralesa a zámků, dovedl uhádnout všechny podmínky života lidí ve skandinávských zemích, tak odchylné od našich, i přesně vykreslit povahové rysy seveřanů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta na sever. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Prostě Čapek, ten snad nikdy nezklame. Miluji slovo blivátko :D
Asi bych strašně stála o to, vidět Čapka knihu psát a ilustrovat. Mimochodem z ilustrací jsem nadšená.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta na sever v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 362x |
| ve Čtenářské výzvě | 66x |
| v Doporučených | 29x |
| v Knihotéce | 176x |
| v Chystám se číst | 99x |
| v Chci si koupit | 18x |
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Možná nejlepší Čapkův cestopis, který je skvělý i díky tomu, že se Karel Čapek s léty vykreslil – jeho kresby pohladí a zároveň ohromí propracovaností i množstvím. Pocit lehkosti, svobody, bezstarostnosti a nekonečného dobrodružství končí s návratem do předválečné Evropy a srdce se závěrem knihy ztěžkne hned několikrát. Čapkovy cestopisy probouzejí a posilují nejen chuť k cestování a poznávání dalekých krajů, ale také ohleduplnost a lásku k přírodě, národům a lidem.
„Nechte to být, byla to dobrá loď; měla by vozit ještě mnoho lidí všech jazyků; nemuseli by spolu ani mluvit a mít porady a konference, a snad by si i tak na konci cesty potřásli rukama. […] …pravda, žádný lodní palác, jak tahle, ale zato my lidé jsme tam měli k sobě i věcem nějak blíž. Já nevím, co ty národy pořád mají s tvou svou velikostí a mocí; nu nu, jen se nerozpukněte samou pýchou! Tadyhle jsem se byl podívat na tři národy – říká se jim malé; a vidíš, mají to dobře zařízeno, a kdyby člověk počítal věci dokonalé, našel by jich tu o hromadu víc než mezi největšími králstvy pozemskými.“