Cesta po Taliansku přehled
Johann Wolfgang Goethe
Slovenské vydanie autobiografického diela, ktorým Goethe dokumentoval osudy a pocity počas jednej z etáp jeho života prežitej v Taliansku, kam utiekol pred vtedajšou nemeckou spoločnosťou. Knižka je denníkom, obsahujúcim mnoho autorových subjektívnych pocitov z návštevy cudzej krajiny, zo vzťahov či z hľadania seba samého. Okrem samotných osudov autora nájdete v knižke aj opisy samotného Talianska, jeho prírody či umenia.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1950 , PrácaOriginální název:
Italienische Reise, 1817
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta po Taliansku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
![Marhulka14 Marhulka14](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Poslechnuto na čRo a jsem okouzlena. Má první, rozhodně však ne poslední, kniha od tohoto vzdělaného a talentovaného muže. Jeho úžasný pozorovací talent a popis, mě tak známých míst Itálie, mě doslova uchvátily.
![p.stranska p.stranska](https://www.databazeknih.cz/img/users/27_/27001/27001.jpg?v=1381127968)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Audiokniha Čro. Cestopisy nemám ráda, nedokážu se na ně soustředit. Tady se to potvrdilo, nicméně pan Alfréd Strejček knihu tak překrásně načetl, že už jen kvůli tomu jsem dílo doposlouchala až do konce. Sice si moc nepamatuju, o čem četl, ale poslech to byl úžasný.
Související novinky (1)
Hospodyně, Noční host a další knižní novinky (25. týden)
18.06.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta po Taliansku v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 28x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Mé knihovně | 25x |
v Chystám se číst | 24x |
v dalších seznamech | 5x |
Autorovy další knížky
1968 | ![]() |
1973 | ![]() |
1982 | ![]() |
1974 | ![]() |
1976 | ![]() |
Od doby, kdy jsem si přečetla Denník na cestě do Itálie od Máchy, jsem věděla, že bych si zase jednou ráda přečetla cestopis z podobného období. Proto jsem byla nadšená, když jsem teď narazila na Italskou cestu od Goetheho.
A? Jedním slovem – nádherné. Goetheho zápisky plné emocí mě vtáhly do doby, kdy byl turismus ještě v plenkách, kdy slavné památky nebyly obleženy davy a kdy cestování znamenalo opravdové objevování. Celou trasu jsem si navíc projela spolu s ním na Google mapách, ačkoliv dnes už žádné z těch míst nemůže vypadat stejně jako tehdy.
Nejvíc mě nadchlo obrovské množství odkazů na známé i méně známé umělce, architektonické památky i vylíčení těch nejmenších detailů – atmosféry, přírody, světla, každodenního života.
Samozřejmě tu nehodlám tvrdit, že jsem se dokázala vcítit do každé Goetheho myšlenky – to snad ani není možné. Co ale mohu říct s jistotou, je, že s ním naprosto sdílím všechno to nadšení, úžas i melancholii.
„Génius si třetího září ani nepospal. Kočí musel už ve tři ráno prásknout do koní, aby byli co nejdříve přes Brenner na jihu. O téhle eskapádě neměl nikdo ani tušení – ani Jeho Jasnost vévoda Karl August. Goethe se mu omluvil se zpožděním. A státnické povinnosti? Nechal je ležet.
Kretschmer napsal: ‘Tajný rada náhle vezme do zaječích ze svého ministerstva a nechá všechny spisy bez vyřízení, vede v Itálii slastný život… vytratil se z Karlových Varů jako zloděj…,