Cestování – nejlepší životní investice přehled
Lukáš Kerhart
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282281/bmid_cestovani-nejlepsi-zivotni-investic-IBI-282281.jpg
4
102
102
Pokud chceš správně nastartovat svoji kariéru, ujasnit si, co chceš v životě dělat a splnit si své sny, pak tuto knihu držíš v rukou správně. Řada z nás se na konci střední a v období vysoké školy trápí, protože nemůže najít svůj správný směr. Sám jsem se dlouhou dobu hledal a až cestování mi ukázalo životní cestu. Dal jsem si neskromný cíl napsat knihu, kterou bych si přál držet ve svých rukou, když mi bylo mezi 18 a 25 lety. Díky svým cestám po celém světě jsem nashromáždil řadu inspirativních příběhů mladých lidí, kteří hned od začátku věděli, co chtějí v životě dělat, a dnes jsou úspěšní. Potkal jsem ale i řadu těch, kteří stejně jako já nevěděli, kterým směrem se vydat, a dnes jsou taky úspěšní. Jak je to možné? Co tito lidé udělali jinak? Odpovědi naleznete uvnitř této knihy. Věřím, že vás historky ze světa pobaví a pomůžou vám správně nakopnout vaši kariéru.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cestování – nejlepší životní investice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Už v názvu se mluví o cestování v ekonomických pojmech, což mě sice mírně varovalo, ale očividně ne dost na to, abych knížku nepřihodila k antikvariátnímu nákupu. Autorovo podnikatelské hledisko tvaruje celý jeho způsob myšlení a vyprávění: navazování zahraničních přátelství je v podstatě „networking“, další cizí jazyk k angličtině zase „zvyšuje naši konkurenceschopnost na trhu“. Přitom knížka nemá být jen zhodnocením cestování z hospodářského úhlu, ale rádcem pro mladé lidi, jak vyřešit svoje kariérní nejistoty (tedy cestováním).
Osobně jsem ji četla proto, že publikací o cestování obecně (čili ne cestopisů z konkrétních destinací) se vyskytuje nemnoho a protože slibovala pár cestovatelských historek. A uznávám, že autorovy vzpomínky, jak si 18letý musel v Anglii najít práci a spal při tom na lavičce v parku, jsou inspirativní (jelikož to nakonec samozřejmě zvládl). Zbylé příběhy však podává jen v hrubých rysech a hodně se vzájemně podobají. O 24leté Holanďance Milou van Bruggen, pracující jako dobrovolnice v afrických národních parcích, bych si ráda přečetla celou knihu, autor jí však věnuje jen dvě věty a medailonek v závěru.
Na rozdíl od ostatních komentářů bych publikaci neoznačila za vysloveně naivní; Lukáš Kerhart otevřeně mluví o těžkostech, které mohou nastat, zvlášť při hlední práce v cizině. Na druhou stranu říká, že vycestovat byl měl povinně „každý mladý Čech“: „Háček určitě nikde není, ať přemýšlím, jak přemýšlím, žádné negativum na cestě do zahraničí nevidím.“ Tohle povinné (roční) vycestování mládeže do zahraničí praktikují v Izraeli, možná by stálo zato konzultovat s Izraelci, jestli nějaká negativa vidí oni. Já spatřuji přinejmenším jedno, které autor pomíjí, a sice že masové přesuny lidí nezůstávají bez vlivu na přírodní ani kulturní prostředí. Ano, souhlasím s Lukášem (a s Montaignem), že cestování tvoří integrální součást vzdělání a vytváření charakteru. Ale nepřemlouvala bych k němu nerozhodné a nenařizovala je povinně, když vidím, jaké škody už napáchal masový turismus.
A vlastně mám ještě jednu výhradu: způsob, jakým autor referuje o českém vysokém školství. Pominu, že zaměňuje pojmy univerzity státní a veřejné (státní univerzity jsou třeba ty vojenské, nikoli UK a MU). Ale musím se ohradit proti tomu, že Lukáš odsuzuje česká vysoká učení na základě 1. umístění v mezinárodním žebříčku, který ve skutečnosti vychází spíš z počtu publikací v angličtině vydaných danou institucí než z kvality výuky jako takové, 2. z vlastní statisticky neprůkazné rešerše sestávající z toho, že se Lukáš vyptával na Skypu svých kamarádů studujících (pouze) na severských a západních evropských univerzitách. Jasně, studijní zkušenost ze zahraničí je super a doporučuji ji, ale málokterá univerzita snese srovnání s UK. Lukáše navíc zajímaly především soukromé vysoké školy podnikatelského zaměření.
Nicméně knížka má skvělou korekturu a je napsaná velmi čtivě. Původně jsem ji plánovala přibalit na zahraniční výpravu, ale přečetla jsem ji skoro celou večer před odjezdem. :) Možná jsem na ni měla narazit už na střední škole, abych našla odvahu cestovat poněkud dřív a zkusila třeba gap year (i když na ten nikdy není pozdě! :D). Váhající studenti asi nemohou nic ztratit, když si ji přečtou.
Obvykle knihy podobného stylu nevyhledávám. Avšak tato mě z nějakého pro mě neznámého důvodu upoutala už na první stránce. Tahle kniha není jen dalším bezduchým blábolem, kterých se, bohužel, objevuje v knihkupectvích celá řada. Autor zde velmi poutavě popisuje životní cesty mnoha lidí. Příběhy, které vzbuzují energii, inspirují a podněcují fantazii. Tahle publikace není o tom, že by autor uměl nebo neuměl psát, spíš jde o to, ukázat, že stačí odvaha a tvrdá práce a úspěch se dostaví. A právě tohle se mu, přinejmenším u mě, podařilo na celé čáře.
Čtení mě bavilo, motivovalo. Takových knih, které člověka nenechají tápat v bludném kruhu a nabídnou mu návod, jak z něj vyplout ven, by mělo být mnohem více. Knihu určitě doporučuji, není tak dlouhá, abyste ji při pohledu na počet stran předem odložili.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cestování – nejlepší životní investice v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 129x |
| ve Čtenářské výzvě | 20x |
| v Doporučených | 19x |
| v Knihotéce | 32x |
| v Chystám se číst | 71x |
| v Chci si koupit | 34x |
| v dalších seznamech | 2x |
Cestování – nejlepší životní investice
Ve zkratce vám kniha říká, že cestovat, poznat svět, poznat lidi, kultury a další věci, je jedna z nejlepších věcí, které pro sebe v životě můžete udělat a čím dříve, tím lépe. Knihu bych doporučil hlavně mladým lidem, ideálně ještě na střední škole. Aby šli a poznali svět, poznali sebe.