Cestovanie z Petrohradu do Moskvy přehled
Alexandr Nikolajevič Radiščev
Svojrázny cestopis vyšiel v Rusku roku 1790. Postrehy o neprávostiach a útlaku aj v súvislosti s aktuálnymi udalosťami vo Francúzsku zapôsobili ako bomba. Radiščev bol kvôli publikovaniu diela, ktoré je ovplyvnené skvelým románom Lawrenca Sterna Život a názory Tristrama Shandyho, uväznený a odsúdený na smrť. Rozsudok bol zmiernený na desaťročné vyhnanstvo. Pohľad na reálie súdobého Ruska konca osemnásteho storočia môže byť aktuálny aj dnes. Radiščevova cesta nie je len nemilosrdnou analýzou a kritikou, ale tiež mučivým sebaspytovaním a spoveďou ruského intelektuála vracajúceho sa z Európy do vlasti. Cesta je zobrazením vonkajšieho sveta a súčasne hľadaním energie na zmenu, ktorá musí prísť zvnútra. Obrazy zvole, násilia, zaostalosti, útlaku šľachty dnes čítame s odstupom - poučení scestnosťou rýchlych riešení. Radiščevova dobovými ideami osvietenstva živená viera v pokrok môže pripadať trochu naivná, avšak úprimná. Prenikavý pohľad nadpriemerne vzdelaného človeka, svieži štýl, pôsobivé obrazy iste zaujmú i dnes tak záujemcov o dejiny, ako i milovníkov dôvtipne stvárneného slova.... celý text
Literatura světová Romány Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2010 , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)Originální název:
Путешествие из Петербурга в Москву, 1790
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cestovanie z Petrohradu do Moskvy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
autor nepracuje s motivem cesty tradičně jako s žánrem místopisu, nýbrž cestování je mu průvodní osnovou pro volné navazování vždy nových, samostatných témat na jednotlivých zastávkách, což je typická kompozice děl osvícenské literatury
kniha už asi dnes neuspokojí běžného čtenáře, je ji třeba přijímat s ohledem na dobu a místo vzniku (cca 1790) - a vynechat předmluvu k českému vydání
také mě zaujaly zvláště kapitoly o cenzuře a svědectví o poddanství a nevolnictví v Rusku
Nejen díky obsahu ale i díky době jeho vzniku místy velmi zajémavé čtení. Obzvláště pasáže o censuře mě hodně zaujaly. Části o nuceném manželství a v podstatě otroctví z dnešního pohledu až šílené. Jedna z knih této výborné edice, kde i přes propagandistický a ideologicky směřovanou předmluvu a oddatkové poznámky, jejich obsah stále přináší zajímavé informace. Autorův život i pohledy byly opravdu neobyčejné a zajímavé, což knize kontextově a podtextově jen a jen přidává. Krásné na knize je také to, že umožňuje nahlédnout z dneška do minulosti a porovnat, co se za tu dobu změnilo, kam se pohnulo lidské myšlení, vnímání a kam se lidstvo vyvinulo ve vztahu k sobě samotnému. Z některých informací v knize opravdu až zatrne a člověk je rád, že, i když si moc velké ulize nedělá, alespoń někam se to za ten čas pohnulo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cestovanie z Petrohradu do Moskvy v seznamech
v Přečtených | 14x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Část díla
- Zajícov 1790
Autorovy další knížky
1954 | Cesta z Petrohradu do Moskvy |
1952 | Výbor z díla I. Próza |
1952 | Výbor II. Poesie, filosofie |
Celou dobu jsem doufal, že se to zlepší a někam se to hne. Jenže jak se to má někam hnout, když mezi Petrohradem a Moskvou je mezera jako mezi Aší a Košicama a nikdo tam ještě nevybudoval koleje pro Pendolino? To bych se na takovou cestu nejradši vykvajznul. Jelo to pomalu a furt se muselo přestupovat, měnit koně a tak dále. Obsluha byl na každý stanici typickej Ruskej venkovskej vypitej brambora v láptích, kterej řekne akorát dej na vodku Bárine, stejně se už dneska nikam nepohnem.
Já rád čundry a na nich alkohol. Tuhle cestu bych ale nechtěl. Tenhle Rudla, nebo jak se vlastně jmenuje, cestuje asi tolik dní, kolik je tady stránek, furt debatuje s lidma co s nim jedou, nebo bůh ví s kým. Myslel jsem, že mi z toho jebne a že tu cestu hodím za gauč a zapomenu na ní. Z těch plků jsem si neodnesl nic, než znuděnej ksicht a chuť prohnat si hlavou rum. Pak jsem se dostal na konec a k vysvětlivkám a zjistil, že by bylo úplně nejlepší přečíst si jenom vysvětlivky. Je to totiž výrazně kratší a ještě se k tomu i něco dozvíš.
Já to teda nehodnotím úplně nejlíp. Chápu ale, že poselství týhle brožury je v úplně něčem jiným, než si číst historky z Ruskýho venkova, kde se umírá, chlastá a řežou ženský. Zkrátka takový ty blbiny, který mi číst nevaděj. Byl jsem rád, že jsem se dostal na konec a že cesta do kiosku v Besedicích na točenej Rohozec trvá o dost kratší dobu, než cesta drožkou, z Petrohradu do Moskvy. Koukám, že zase umím používat čárky, pouze, pomocí, náhody.