Cestovní básně přehled

26.11.2020

Svým způsobem nedoceněná sbírka a básník, jehož poezie má v sobě něco z Dálného východu, snad je to autorovým pobytem na Srí Lance a tamním způsobem nazírání na svět. Není v tom ale žádná přemoudřelost a snaha za každou cenu vydat svědectví a předat "to jiné". Marvan promlouvá civilním jazykem, jsou to vlastně miniatury z každodenního života, takřka banální situace, ve kterých je ale takový zvláštně melancholický, snový osten a stesk po životě, který zároveň "je, ale už není". Nemohu říct, že bych si nějaký obraz zvlášť pamatoval, spíš se jedná o celkovou náladu sbírky, o to důsledné tlumené nasvícení, o to nevyřčené za leckdy úsečným zvoláním a obnažením situace, které provází sbírku od začátku do konce.

Oldřich Král kdesi krásně vyjádřil rozdíl mezi čínským psaním a psaním evropským, když napsal, že pro Číňany v jejich nejlepších klasických románech jde především o obnažení situace; situace je pro ně vším. Myslím, že by se to dalo (s jistými výhradami) vztáhnout i na tuto sbírku. Doporučuji.