Chiméry přehled

15.03.2023

Dodatek k Chimérám: Přestože už je čerstvě za skly knihkupectví konečně onen nový a dosud jistě nejspolehlivější Pelánův překlad Chimér v kompletu Dcery ohně, cítím jistý dluh ve formě dovětku ke svému předchozímu žblebtu: totiž, když už jsem se vyjádřil k tomuto separátnímu vydání Chimér, dovolte mi jen takovou technickou noticku co do obou vydaných edic a jejich překladů: naprosto rozumím těm, kteří nový špalek Nervala s Chimérami nebudou mít potřebu hromadit, pakliže již vlastní jednu ze zde zmíněných dvou edic Chimér nebo těm, kteří nepotřebují s Nervalem překračovat poněkud míru rozsahem atd. s Dcerami ohně a vystačí si pouze s Chimerámi: rád bych se s vámi, potenciálními čtenáři, podělil o výsledek vlastních různočtení. Zapomněl jsem snad i upřesnit jednu věc: je optimální znát to vydání z roku 1999 z Trigonu, přestože to vydání z 60. let má zase jiné přednosti zejm. co do citu překladatele, nejlépe bych doporučil obě vydání, ale pakliže se potřebujete rozhodnout, radil bych to novější od Trigonu, v něm je totiž každý sonet tištěn vedle fr. originálu (a narozdíl od vydání z 60. let nechybí ani o jeden sonet navíc). PROČ SE V TOM TOLIK VRTAT?
Nervala takřka nelze číst (min. Chiméry) bez minimální znalosti originálu vedle překladu protože se jedná o vysokou a skutečnou magii slov či jakýchsi prozódických tajů: např. Nerval často již u pojmenování titulu každého sonetu rozehravá divy v rozestavení možných permutací významů při prostém přeskupení třeba jen jedné jediné hlásky, ale závažnější pro uchopení poetiky Chimér je zejm. pak sémantika na úrovni mezislovních předělů, takřka doslova u každého půlverší lze nalézt pokladnice víceznačných skrytých kouzel slov ve verši, celková interpretace toho a toho významu slov nejen mezi slovními předěly, ale dokonce i (a zejm. pak u čtyř- a víceslabičných slov či předělů) v rámci přízvukových taktů ne verše, i půlverše! Požitek
nabídne čtenáři mnoho pokladů při opakované četbě. Chiméry vskutku takové jsou, to není pár sonetů na dvě přečtení, to je dílo k opakovanému čtení. (Ani již raději nemluvě o důležité roli kurzívy atd.) A to hlavní: Také doporučuji číst si ty originály nahlas, pak ty ZÁMĚRNĚ na prvý pohled skryté nuance např. u mezislovních předělů lépe vyniknou, vyloupnou se jak ty perly. Dnes v době těch internetů i nefrancouzštinář snadno nalezne recitace Chimér. Pokladnice jsou vskutku ukryty v každém ne verši, stačí pozorněji pročíst i půlverší. V opačném přístupu člověk jistě může snadno přehlédnout tuto Nervalovu vynalézavost, snad se to děje až příliš snadno! Ale pozornosti není rozhodně třeba nikterak přehnané, aby ty perly z pokladnic vešového a prozódického génia Nervalových Chimér začaly čarovat! A to jsem de facto nyní ponechal zcela stranou stejně magicky kouzelnou přitažlivost obsahu, námětů Nervala. Ostatně ona kouzelná moc i obsahová se po Chimérách pěkně páruje a násobí ne-li Aurélií, tož rozhodně pro člověka se srdcem aspoň v dobré 3/4 próz z Cest z Orientu. Ty jsou nejlépe čtivé v druhém svazku Nervala z edice Škeříkovy. Zejm. pak vrchol z orientalismu Nervalova, aspoň pro mne: v kousku o Královně jitra... To je jiné kafé, než žel u nás asi známější pouhé črtičky typu Sylvie. I ta má své kouzlo, ale vyjeví se právě až při chronologickém čtení Nervala, tedy tak jistě a nejlépe. Snad i logicky.

09.02.2023

Bez tohoto momumentálního cyklu 12 sonetů, vrcholu Nervalovy (nejen veršované) tvorby, nelze proniknout do Nervala celkově, jak se to často ke škodě stává u Aurélie, kde čtenář zkoušející proniknout do Nervala hned narazí atd. Chiméry jsou dílem nejdůležitějším tohoto básníka z rodu knížecích, ale v rámci Nervala v čestině jsou asi po ruce spíše ty prózy, ostatně i já na to zprvu doplatil s Aurélií. Doporučuji tedy silně a všem nejdříve Chiméry, když vás okouzlí, není už cesta zpět: a doporučuji buď překlad Závadův/Zaorálkův z 1. sv. Nervala ve Škeříkově edici Prokletí básníci, nebo ještě lépe nejnovější bilimgvně připravený překlad Jiřího Pelána, ten brzy vyjde knižně, prozatím je jeho komplet s bohatým poznámkovým aparátem přetišten v ppsledmím, 129. čísle Revolver revue!

NB: Je třeba podtrhnout jednu zásadní věc, totiž že bez znalosti Chimér vůbec nelze pochopit a proniknout (jednak a hlavně) celou tvorbu dalšího knížete basníků S. Mallarméa. A jednak bez Nervala také nelze vůbec proniknoit do celého Jehana Rictuse, u nás několikrát kvalitně přeloženého.

Myslím, že tento jasný fakt návsznistí není obecně příliš znám ani mezi znalci Nervala či Mallarméa. U Rictuse jsem v kontextu českých překladů na zjevnou spojitost s Nervalem dosud celkově nenarazil. Mallarmé je případ na první pohled očividnější, ale rovněž se ta mohutná inspirace Nervalem — nebo/a možná parnasistně ironická hra — jako vědomá persifláž celých strof (takřka doslovně i formálně převzatých z Chimér, byť pochopitelně svébytně rozvíjených) skoro vůbec neobjevuje v rámci reflexe poetiky S. M.