Chlapák přehled
Karel Ptáčník
Mladý muž se po skončení druhé světové války ožení, narodí se mu první dítě a podaří se mu dostat do centra filmového průmyslu v Praze. Brzy se z něj vyklube velice nadaný scénárista, jeho divadelní hry i filmy mají úspěch a on pomalu stoupá po společenském žebříčku. Vstoupí sice do komunistické strany, ale všechno, co se kolem něj děje, ho příliš nezajímá. Monstrprocesy, popravy a pracovní tábory, starosti svých přátel i svou rodinu, vnímá stále víc jen jako rušivé elementy. Narodilo se další dítě, ale vzájemné pouto se trhá nejen jeho nezájmem, ale i neusálými nevěrami. Zajímavý obraz talentovaného člověka, který dokázal dát své tvorbě maximum citu, ale ve skutečném životě vlastně ztroskotal, protože cit pro druhé naprosto postrádal.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chlapák. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Svého času hodně populární kniha, v době normalizace pravděpodobně zakázaná, i dnes by byla jistě čtivá.
Tuto knihu jsem četla před několika desítkami let-jako trhák se půjčovala na koleji. Ráda bych si ji přečetla znovu, ale ani v městské knihovně ji nemají. Škoda, zajímalo by mě, jak by se mi nyní líbila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chlapák v seznamech
v Přečtených | 21x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 13x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1986 | Naše parta |
1987 | Ročník jedenadvacet |
1967 | Město na hranici |
1969 | Chlapák |
1962 | Ta maličká, ta je má |
Výbroné nadčasové dílo, smekám. Ač je příběh situován do poválečných let normalizace, je zde doba vykreslena velmi věrohodně bez normalizačních cingrlátek, pozlátek a vzdušných zámků tehdejšího režimu. Dvacetiletá životní etapa hlavního hrdiny nepostrádá hlavně lidský rozměr, i když s jeho chováním se ne vždy ztotožníte přesto není zcela zavržení hodný a ke konci ho musí člověk i politovat. Velmi mě zaujaly autorovy květnaté popisy nálad a prožitků a situací jeho románových postav. Dost často jsem si v této souvislosti vzpomněl na pana Hrabala. Některé odstavce vás prostě chytí za srdce a ke konci knihy jsem měl až mrazení jak je celý příběh promyšlený a vypointovaný.
Trošku mě zaráží, že tak kvalitní a čtivý román má zde tak málo hodnocení.