Chlapec ze Salských stepí přehled
Igor Newerly
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28470/bmid_chlapec-ze-salskych-stepi-wk3-28470.jpg
4
9
9
Příběh o ruském lékaři který se stal velitelem polských partyzánů. Je psán jako pásmo vzpomínek dvou osvětimských vězňů - Igora Newerlyho a Vladimíra Děrgačova a je v něm mnoho autobiografického. Kniha je ztělesněním snu o dobrém člověku a určitě chytne za srdce každého slušného člověka. Druhé vydání.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1963 , Naše vojskoOriginální název:
Chlopiec z Salskich stepów, 1948
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chlapec ze Salských stepí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Vzpomínková (pochopitelně ne zcela přesně) kniha o osudu jednoho ruského doktora/vychovatele/hrdiny za období 2. světové války. Příjemné jsou velmi krátké kapitoly a rychlé rozvíjení děje bez složitých popisů.
Kdyby mi tohle vyprávěl děda, tak je to něco fantastického. Bez osobního pouta ale kniha poměrně rychle vyšumí z paměti. U mě tam zanechala jen touhu podívat se do Salských stepí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chlapec ze Salských stepí v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 32x |
| v Chystám se číst | 6x |
Autorovy další knížky
| 1963 |  Chlapec ze Salských stepí |
| 1964 | Lesní moře |
| 1953 |  Souostroví zachráněných |
| 1970 | Odkaz starého doktora |
| 1953 | Šťastný Bída |
Příběh o ruském lékaři Vladimíru Lukiči Děrgačovovi, který se po útěku z koncentračního tábora v Komorově stal velitelem oddílu polských partyzánů, je vyprávěn lehce a prostě. Hrůzy války a zvěrstva vyhlazovacích táborů jsou v Newerlyho podání ohlazené, zbavené všech ostrých hran, výčnělků i odporných podrobností, zušlechtěné do líbivých forem, takže místy působí až komicky. Nic jim to ale neubírá na působivosti. Výstrahy a alarmy jsou jen dobře ukryty v pozadí a na povrch probublávají v krátkých reminiscencích a hluchých ozvěnách. Newerly píše svižně a dobrodružně. Nenechává se zlákat k zbytečné popisnosti a jeho vyprávění hladce odsýpá. Co bych mu vytkl, je určitá nevyhraněnost a „pohádkovost“ jednotlivých epizod. Ona uhlazená, nekonfliktní forma, kterou pro svůj román zvolil, neprovokuje ani nevyzývá, ale spíše splývá a ukolébává. Jsou chvíle, kdy příběh dokáže člověka dojmout, uchvátit, vzbouřit nebo rozrušit, ale vždy jen tak na půl plynu. A k dovršení všeho pak to nejotevřenější finále, jaké si lze vůbec představit…