Chlast neboli Cesta sekčního šéfa k moři přehled
Alex Koenigsmark
Při cestě za vyšetřováním zpronevěry do chudé a divoké podkarpatské oblasti tajemná příroda a neproniknutelné vztahy mezi lidmi v zapadlém maloměstě vedou sekčního šéfa Vorla k zamyšlení nad autenticitou vlastních prožitků, pocitů a přání. Dosavadní abstinent se seznámí s účinkem místní vodky a pod jejím vlivem si začíná uvědomovat nicotu své existence a postupně propadá alkoholu. V groteskní nadsázce je tak doložen rozpad osobnosti, která se po selhání úřední funkce nemá o co v životě opřít. Novela je prozaickou prvotinou známého českého dramatika.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chlast neboli Cesta sekčního šéfa k moři. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jak rychle proběhne destrukce osobnosti sekčního šéfa v prostředí, které je mu naprosto cizí? Rychle. Tak rychle, že se až člověku tomu nechce věřit. A mohl by namítnout, že není možné, aby se slušný člověk stal bezvládnou loutkou nasáklou vodkou, neschopnou reálného úsudku. Neupírám nikomu právo v tu nevíru, ale protože jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jaké je být v takovém prostředí a jak je samozřejmé napájet se vodkou, jak zvláštní je chovat se jinak v jiném světě, je pro mě Koenigsmarkův příběh naprosto reálný a naprosto pochopitelný. A tak mi promiňte, že pár procent přidávám jen kvůli vzpomínkám.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chlast neboli Cesta sekčního šéfa k moři v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Černá krev: příběh z 18. století |
1999 | Jiřina Jirásková o sobě |
1996 | Lásky a nelásky aneb není tam nahoře ještě někdo jinej? |
2007 | Siromacha |
2008 | Jiřina Jirásková osobně |
Já nevím, jestli je to nějak spojeno se životním obdobím nebo co, ale ta knížka je naprosto skvělá. A ta věta o tom, že blázni vypadají vždycky mladší, se dostane asi do mnoha mých odpovědí na otázku: Kolik je ti let?