Chrám Matky božej v Paríži přehled
Victor Hugo
"Kritika i literárna história, ale predovšetkým čitateľstvo už dávno vybojovalo boj o Hugov román Chrám Matky božej v Paríži proti rozpakom a mlčaniu oficiálnej tlače roku 1831, proti reakčným romantikom vtedajších čias, neskôr proti buržoáznej kritike, ktorá ho s Trestmi a s celým jeho dielom dramatickým odsúdila a pohŕdavo označila za "vhodný len pre domovníčky", no i proti cirkevným aj iným indexom zakázaných kníh. História dokázala malichernosť výhrad o autorovej poplatnosti Scottovmu "historickému románu", o "nemravnosti" a o tom, že niet v ňom "náboženstva", o "melodramatičnosti", na ktorú zahynul Dumasov historický román, a potvrdila správnosť slov Lamartinových, ktorý popri výhradách musel uznať, že je to "dielo kolosálne", že Hugov sen stať sa géniom nebol prázdnou romantickou ilúziou a že už v tomto diele dokázal, že je "Shakespearom románu" a román "veľkou, hlbokou, silnou a nesmiernou epopejou stredoveku". Chrám Matky božej začal Hugo písať 25. júla 1830 a júlová revolúcia mu vyrazila na čas pero z ruky. Nie na škodu nielen tohto románu, ale nie na škodu i celého Hugovho génia. Romantický dualizmus, tieto váhy medzi tmou a svetlom, reakciou a pokrokom, sa prevážili na misku pokroku. Do podstaty historického románu vstupuje realita najreálnejšia, ľud, tu parížska chudoba, ešte neuvedomelá, ale živelne sa búriaca a trhajúca okovy cirkevnej tyranie, nevedomosti, objavujúca svoje ušľachtilé jadro a lásku a ľudskosť uprostred stredovekej neľudskosti a tmy. Pierre Gringoire, Quasimodo, Esmeralda - to sú vpravde ľudoví hrdinovia, práve tak ako všetci ti sudcovia, šľachtici i meštiaci s kráľom a Claudom Frollom i celou biskupskou a pokryteckou suitou sú hrdinovia opaku, reprezentanti stredovekej temnoty, povery, pretvárky, obludnej moci a okov... A nad všetkým mohutná freska katedrály, výtvoru robotníka, vedeného géniom umelca... Čitateľ nielen nemá rád, ale ani nepotrebuje kľúče a návody. Domnievame sa však, že sociálny aspekt v našom románe nie je malicherný, práve ako ani aspekt slobody, drviacej okovy, a svetla prenikajúceho temnoty, aspekt pokroku... Tento kľúč nie je azda ten najzbytočnejší..." (Dobová anotácia na prebale) Tretie slovenské vydanie v tomto preklade. Obsahuje bibliografické odkazy, poznámky a vysvetlivky. Ilustrované.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1965 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Notre-Dame de Paris, 1831
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chrám Matky božej v Paríži. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (242)
Knižní klasika Victora Huga. Nádherně napsaný historický román z 15. století, který se dočkal mnoha povedených filmových zpracování.
Jsem neskutečně ráda, že jsem nakonec této knize dala druhou šanci. Musím uznat, že se jedná o jednu z nejlepších klasických děl, která jsem zatím četla.
Uznávám, že detailní a komplexní popisy Paříže a veškeré architektury mohou být pro mnohé odrazující (těmto čtenářům bych doporučila zkrácenou verzi z roku 2000, kde jsou veškeré tyto popisy vyškrtnuty), ale příběh hlavních hrdinů - Esmeraldy, Quasimoda, Klaudia Frolla, je opravdu silný a nádherný.
Shrnula bych to tak, že nebohá Esmeralda byla opravdu nešťastně zamilovaná a tato láska se stala i její zkázou. To samé platí pro arcijáhna Klaudia Frolla, který je sice méně sympatický než zmíněná tanečnice, ale i jeho vnitřní pohnutky je zajímavé sledovat.
Příběh Quasimoda mi přijde nejvíce emočně nabitý, ohava, kterou všichni odsuzují a on na jejich zlé chování sám odpovídá zlým chováním (,,Jak se do lesa volá, tak se z něj i ozývá."), ale přitom byl oddaný - ať už samotnému chrámu Matky Boží, Frollovi nebo Esmeraldě.
Zhruba první polovinu knihy se příběh střídá s popisy a filozofickými úvahami, které byly opravdu zajímavé - o stavbách nebo o tom, jak se architektura stala předchůdcem knihtisku. Hugo také hojně kritizuje moderní sloh a naopak vyzdvihuje gotiku a krásy gotické architektury.
,,Cítíme z nich, do jaké míry je architektura prvotním uměním, dokazují právě tak jako zříceniny staveb kyklopských, egyptské pyramidy a obrovité indické pagody, že největší výtvory stavitelské jsou mnohem více díla společenská než díla jedinců; jsou spíše plodem práce celých národů než výtryskem genia jednotlivců; jsou pokladem, který po sobě zanechává národ, nánosy vytvořené staletími..."
Určitě tedy doporučuji všem, kteří mají, stejně jako autor, v lásce gotiku i těm, kteří hledají silné příběhy.
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma ke stažení (červenec)
27.07.2020
Citáty z knihy (2)
„Lidé na mne zapomínají. A mají pravdu. Proč by svět na mne myslel, když já nemyslím na něj? Na vyhaslý uhel vyhaslý popel.“
„Přísnost jen zastrašuje mysli; prudké nárazy severáku nedonutí chodce, aby si svlékl kabát; avšak slunce, vysílající ponenáhlu své paprsky, zahřeje ho tak, že se svlékne až do košile.“
Kniha Chrám Matky božej v Paríži v seznamech
v Právě čtených | 40x |
v Přečtených | 3 119x |
ve Čtenářské výzvě | 208x |
v Doporučených | 120x |
v Mé knihovně | 1 004x |
v Chystám se číst | 548x |
v Chci si koupit | 68x |
v dalších seznamech | 40x |
Štítky knihy
zfilmováno Francie romantismus 15. století francouzská literatura upalování čarodějnic krása gotické romány tělesné postižení filozofie a náboženství klasická literaturaAutorovy další knížky
2014 | Chrám Matky Boží v Paříži |
1928 | Bídníci |
2000 | Muž, který se směje |
1975 | Bídníci I. |
1967 | Devadesát tři |
Román ze středověké Paříže konce 15. století. Děj se odehrává v prostředí chrámu Matky boží a točí se kolem krásné cikánky Esmeraldy a nešťastníka Quasimoda. V knize je perfektně popsána tehdejší Paříž a čtenář se díky tomu stává tamní součástí.