Chrám Matky božej v Paríži II (dvojzväzkové vydanie) přehled
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518226/bmid_chram-matky-bozej-v-parizi-ii-dvojz-fmT-518226.jpg
4
13
13
"Victor Hugo básnik, dramatik, prozaik, esejista sa narodil 26. II. 1802 v Besançone. Už ako trinásťročný začína písať a svojimi básňami získava prvé úspechy: vyznamenanie na súbehu Francúzskej akadémie (1817), cenu Toulouskej akadémie (1819). S bratom založil časopis Le Conservateur littéraire, ktorom naplno uplatnil svoj talent, neskôr spolupracuje s časopisom La Muse française. Po júlovej revolúcii 1830-1843 nastalo najplodnejšie obdobie jeho literárnej činnosti, ktorou dokázal vedúce postavenie vo francúzskom romantizme a presvedčil všetkých, že je prvým básnikom Francúzska. Po páde Napoleona III. a po osemnásťročnom vyhnanstve sa Hugo vrátil do vlasti a ako poslanec národného zhromaždenia a senátor stál až do smrti (22. V. 1585) na pozíciách liberálneho demokratizmu a humanizmu. Bol nielen zakladateľom, teoretikom i praktikom francúzskeho romantizmu, ale zaslúžil sa aj o obnovu francúzskej poézie 19. storočia umeleckými princípmi revolučného romantizmu. V jeho tvorbe sa odrážajú najkrajšie humanistické tradície, ako aj celý historický proces, ktorým prechádzala francúzska spoločnosť v 19. storočí. V historickom románe Victora Huga Chrám Matky božej v Paríži (1831) ožíva pred našimi očami nielen jednoduchý príbeh, ale aj samo mesto Paríž pätnásteho storočia so svojou atmosférou, historickými pamiatkami, medzi ktorými dominuje chrám Matky božej. Príbeh dotvára množstvo obrazov, epizód, kde sa vystrieda veľa postáv z tých najvyšších vrstiev. Do jadra historického románu vstupuje i ľud, parížska chudoba, ešte neuvedomelá, ale živelne sa búriaca a trhajúca okovy cirkevnej tyranie, nevedomosti, objavujúca svoje ušľachtilé jadro, lásku a ľudskosť uprostred stredovekej neľudskosti a tmy. Román istotne upúta nášho čitateľa svojou dramatickosťou, dejom plným neočakávaných zvratov a najrozmanitejších prekvapení." (Dobová anotácia na prebale) Piate (hoci uvedené ako štvrté - pravdepodobne nerátajúc obe vydania z roku 1965) slovenské vydanie v tomto preklade. V edícii Čítanie študujúcej mládeže prvé vydanie. Obsahuje obrazovú prílohu a poznámky.... celý text
Literatura světová Romány Historie Historické romány
Vydáno: 1978 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Notre-Dame de Paris, 1831
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chrám Matky božej v Paríži II (dvojzväzkové vydanie). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
(Začátek u svazku 1.)
Stěžejní část díla, tedy příběh, je v základě romantickou báchorkou, kterou můžeme nalézt ve většině tehdejších dobrodružných děl. Nečekané a nepravděpodobné náhody, padouši a kráska v nesnázích. Jen ten neohrožený hrdina nějak chybí. Nebo je jím Quasimodo sám? Hm… Každopádně to, co román povyšuje nad brakovou literaturu, je nadhled, se kterým Hugo popisuje veškeré dění. Místy se setkáme i s tragikomickými situacemi a upřímně, fakt jsem se bavil. A za to si autor zaslouží velké plus.
(SPOILER)
Chrám jsem si chtěl přečíst již po vzplanutí pařížské Notre Dame vloni v dubnu, leč nakonec jsem se k tomu dostal až prostřednictvím Českého rozhlasu.
A udělal jsem dobře, protože si nejsem jist, jestli bych u samotné knihy vydržel. Začátek je opravdu zdlouhavý, neboť V. Hugo patrně považoval za nutné nejprve všechny postavy a scénu dokonale vykreslit. Zde může mít čtenář problém rovněž s faktem, že v celém příběhu není vyloženě kladné postavy (snad vyjma kozy).
Postavy jsou však nejlepší částí této knihy. Marnivý kapitán Phoebus, pro kterého je život jen hra a který se stal osudným pro Esmeraldu. Esmeralda, která dává přednost Phoebusovu tělu před Quasimodovou duší. Quasimodo, jenž se neváhá bít s kde kým na počkání, aby skončil ve smrtelném objetí s platonickou láskou. Mladý Gringoire, který dá v rozhodujícím okamžiku přednost záchraně kozy, před svou manželkou, které vlastní záchranu dlužil. Gudula, která jednak prožije takřka polovinu svého života v askezi a modlitbách za svou dceru a zároveň jí v nevědomosti při náhodných setkáních přeje smrt. A nebo spravedliví měšťané či spíše měšťanky, které chtějí v jedné chvíli smrt Esmeraldy a vzápětí tleskají jejímu zachránci. A v neposlední řadě páter Claudius Frollo.
Právě Frollo je podle mě nejlépe napsaná postava příběhu a jedna z nejlépe charakterizovaných postav v literatuře vůbec. Na první pohled je prezentován jako hlavní antagonista příběhu, ale ani to není jednoznačné. Vždyť je to právě Frollo, který zasvětí svůj život vědě, a to na úkor vlastních radovánek. Právě tento kněz zachraňuje bezbranného Quasimoda, když jej chtějí bohabojní měšťané utopit nebo ještě lépe upálit. Je to však také tento muž, který zahořkne a z nedostatku lásky se změní v karikaturu kněze, který intrikuje a neváhá jít přes mrtvoly..
Na závěr mám trochu problém s celkovým vyzněním příběhu. Co má být poselstvím příběhu, je-li vůbec nějaké? Že vzhled není roven duši? Nebo že kameny katedrál mají mnohdy víc zbožnosti, než Evropané, kteří se neváhají hlásit ke křesťanským kořenům?
Tak jako tak, Zvoník od Matky Boží bezesporu patří mezi klenoty světové literatury.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chrám Matky božej v Paríži II (dvojzväzkové vydanie) v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 32x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 18x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Klenot světové literatury. Chrám Matky Boží v Paříží je monumentem jak stavebním, tak literárním (a to obecně Francii její historii a Francouze příliš nemusím). Velikán však francouzské - a světové literatury v něm za neuvěřitelných pět měsíců vytvořil dramatický příběh o lásce, posedlosti a zradě. Kromě oddaného Quasimoda, naivní Esmeraldy a odpudivého Klaudia Frolla mezi hlavní postavy patří i samotná raně gotická katderála, již Hugo vzdal ve svém vydaném díle takovou poctu, že se dá považovat za další hlavní postavu tohoto literární budova, komu jinému se to v jakém literárním díle podařilo?
Lidská myšlenka když změní formu, změní také způsob vyjadřování ; kamenná kniha, tak pevná a trvanlivá, ustoupila knize papírové, ještě pevnější a trvanlivější.