Chrám Panny Marie v Paříži přehled

dnes

Knižní klasika Victora Huga. Nádherně napsaný historický román z 15. století, který se dočkal mnoha povedených filmových zpracování.

23.12.2024

Jsem neskutečně ráda, že jsem nakonec této knize dala druhou šanci. Musím uznat, že se jedná o jednu z nejlepších klasických děl, která jsem zatím četla.
Uznávám, že detailní a komplexní popisy Paříže a veškeré architektury mohou být pro mnohé odrazující (těmto čtenářům bych doporučila zkrácenou verzi z roku 2000, kde jsou veškeré tyto popisy vyškrtnuty), ale příběh hlavních hrdinů - Esmeraldy, Quasimoda, Klaudia Frolla, je opravdu silný a nádherný.
Shrnula bych to tak, že nebohá Esmeralda byla opravdu nešťastně zamilovaná a tato láska se stala i její zkázou. To samé platí pro arcijáhna Klaudia Frolla, který je sice méně sympatický než zmíněná tanečnice, ale i jeho vnitřní pohnutky je zajímavé sledovat.
Příběh Quasimoda mi přijde nejvíce emočně nabitý, ohava, kterou všichni odsuzují a on na jejich zlé chování sám odpovídá zlým chováním (,,Jak se do lesa volá, tak se z něj i ozývá."), ale přitom byl oddaný - ať už samotnému chrámu Matky Boží, Frollovi nebo Esmeraldě.

Zhruba první polovinu knihy se příběh střídá s popisy a filozofickými úvahami, které byly opravdu zajímavé - o stavbách nebo o tom, jak se architektura stala předchůdcem knihtisku. Hugo také hojně kritizuje moderní sloh a naopak vyzdvihuje gotiku a krásy gotické architektury.

,,Cítíme z nich, do jaké míry je architektura prvotním uměním, dokazují právě tak jako zříceniny staveb kyklopských, egyptské pyramidy a obrovité indické pagody, že největší výtvory stavitelské jsou mnohem více díla společenská než díla jedinců; jsou spíše plodem práce celých národů než výtryskem genia jednotlivců; jsou pokladem, který po sobě zanechává národ, nánosy vytvořené staletími..."

Určitě tedy doporučuji všem, kteří mají, stejně jako autor, v lásce gotiku i těm, kteří hledají silné příběhy.