Chvíle šťastia, roky múk přehled
Ivan Izakovič
Piotr Iľjič Čajkovskij...Už pri vyslovení mena tohto velikána ruskej a svetovej hudby nemožno si nespomenúť na nesmrteľné tóny jeho opier, baletov, symfónií a kvartet. Jeho tvorba je známa po celom svete, jeho neľahký život už menej. Hneval sa na tých, čo chceli nazrieť do jeho súkromia a písať o ňom , nepripustil verejne myšlienku, že by on, tvorca Eugena Onegina, Pikovej dámy, Labutieho jazera či Štvrtej symfónie, mohol byť nešťastným človekom. A predsa... Zásluhou Ivana Izakoviča ožíva pred nami starý Votkinsk, skladateľovo rodisko, Petrohrad, mesto jeho mladosti a štúdií, Moskva, scéna jeho prvých úspechov i sklamaní, Paríž, Florencia, Viedeň, Praha, Cambridge, Klin, New York a ďalšie mestá, svedkovia jeho triumfov, trpkých porážok, nepochopenia, túžby po osobnom šťastí, ktoré nepoznal a po svetskej sláve, ktorej sa dočkal.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chvíle šťastia, roky múk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chvíle šťastia, roky múk v seznamech
v Přečtených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
2003 | Rasputin a carevna |
2005 | Život a smrt - Tragédie posledního ruského cara |
2004 | Biskup a kráľ |
1966 | Rozhlasové hry |
2002 | V meste kráľov |
V dubnu jsem v roztomilém městečku F. L. Věka měla možnost slyšet Čajkovského klavírní koncert b-moll (op. 23). Excelentní výkon Lukáše Vondráčka jenom podtrhl tu úžasnou melodičnost celé skladby. Koncert u mě vyvolal období "Čajky". Čtu jeho životopis, na cestách autem mě provází Pavel Šporcl s houslovým koncertem D-dur (op. 35) a přemýšlím, proč hudba tak hluboce působí na naše vnitřní já, kdy se vám chce létat, plakat, zavinout do sebe celý svět a zahrnout ho láskou a něhou. Pokud jsou zde pochyby, stačí vidět nebo alespoň poslouchat Labutí jezero ...
Kniha poskytuje zajímavý průřez kulturního života tehdejšího (nejenom) Ruska, samozřejmě v souvislosti s Čajkovského poutí tímto hudebním světem, vyzvedla roli bratrů Rubinštejnů, kteří se pohybovali v jeho blízkosti, popsala jeho setkání s L. N. Tolstým, cesty po světě, včetně pobytů v Praze a jeho seznámení s A. Dvořákem. Nebylo zde ale vyřčeno, že v jeho osobním životě byla současně přítelem i přítelkyní chandra, byl homosexuál, takže zdrojem oné melancholie nemuselo být trápení s ne zrovna plynulým přijetím jeho hudby v domovské zemi, ale jeho nenaplnění v partnerském životě. Celý život to skrýval, v jeho době to bylo společensky nepřijatelné, takže prožil sice tvořivý život plný hudby, ale i smutku a bolesti.
Petr Iljič Čajkovskij 1840-1893