Činžák přehled

08.09.2024

Cenami ověnčený kanadský autor Jeff Lemire je, myslím, docela proslulý svými autorskými komiksy, takže se už dá trochu čekat, co dostaneme. V žánru horroru toho ale od něj zatím moc nevyšlo.

Na úvod je potřeba říct, že Činžák není prvním komiksem ze světa Mýtu Sadu kostí, ačkoliv je první v češtině. Čtenář tak nemá úplně šanci pochytit některé odkazy a širší souvislosti příběhu. Jako komiksová kniha ale Činžák funguje i samostatně.

Za mě je trochu škoda, že si Lemire pro příběh vybral zakladní sadu charakterů postav ze severoamerické představy obyvatel činžáku z nižší třídy (podivínský stařec, přepracovaná matka samoživitelka, tiché dítě žijící ve vlastním světě, neškodný příležitostný drogový dealer, společensky vcelku fungující závislačka, osamělý padesátník naštvaný na celý svět, žena s rakovinou a její manžel se zavislostí na gamblingu, který tak nemá na zdravotní výlohy...). Je to opravdu hodně základní nastavení postav podle šablony. Vývoje se navíc dočkají jen některé z nich a to ještě dle velmi jednoduchého a očekávatelného schématu.

Příběh se točí kolem čísla sedm a křesťanského, i když trochu okultistického, pekla. Sedm nájemců vstupuje v sedmém patře do pokoje 77. Náhle se ocitnou v temné říši za zrcadlem, ve které se musí poprat s šílenstvím v sedmi patrech (podobných kruhům pekla) plných přízraků a démonů, které stvořilo temné božstvo sedmi přisluhovačů Kaina a draka (bestie, ďábla). Křesťanská mytologie je zde jasným zdrojem inspirace.

Vyzdvihnout je ale nutné atmosféru, která je povedená a příběh v průběhu neskřípe a neztrácí tempo. Hlavní předností knihy je zlověstná, rozpíjející se, hutná a temná kresba ilustrátora Sorrentina a barvy Stewarta. Zvlášté ke konci se kreslíři rozjeli a přinesli epické výjevy ze kterých mrazí. Rozvržení některých panelů je také velmi originální. Sorrentinova kresba tedy přidává hodně a bez ní by Činžák byl o dost nudnější a tuctovější záležitostí.