Cirkus Humberto přehled
Eduard Bass (p)
Ilustrované vydání, ilustroval František Tichý.Byť byl napsán již v roce 1930, vyšel román Eduarda Basse (1888-1946) Cirkus Humberto až v letech okupace. Většina čtenářů jej chápala jako morální povzbuzení v těžké době války, vždyť příběh několika generací cirkusových umělců ukazoval nezdolnost a pracovitost českých umělců, akrobatů i tenťáků. Bass zde popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století. Příběh cirkusu začínáme sledovat s příchodem zedníka Antonína Karase, jehož nouze o práci přivede k cirkusu. Přivede s sebou synka Vašíka, který v historii slavného cirkusu Humberto sehraje podstatnou roli.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cirkus Humberto. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (144)
Cirkus Humbetro mě léta úspěšně míjel, ať už kniha, seriál, nebo i zábavní podnik. Přečtení této knížky pro mě bylo skutečné vystoupení z komfortní zóny. Nemám ráda cirkusy, ale díky knižní štafetě jsem se rozhodla hecnout, a odškrtnout si další z povinné školní četby.
Překvapivě se mi kniha vlastně líbila, vytkla bych pouze velmi rozvláčný styl a spoustu dějových odboček, ale chápu, že právě tyto odbočky a tempo jsou to, co ten příběh dělá příběhem. Líbilo se mi, že Bass měl na svou dobu vcelku pokrokové myšlenky, ať už šlo o drezuru, podnikání, ale i společenské předsudky, nebo partnerské vztahy. Bohužel si myslím, že povaha a charaktery postav byly stále zahaleny jejich profesním závojem, a tak jsem neměla možnost k postavám přilnout tak, jak bych chtěla. Kromě tedy starého Vendelína Maliny, ten byl zlatej.
U knihy jsem se bavila, ale i plakala a byla napjatá. Byl to prostě příběh jednoho cirkusu, ke kterému patří to dobré, i zlé, úspěchy, pády, ale i chyby. Ano, krásná kniha.
Úžasná kniha spisovatele Eduarda Basse pojednává o několika generacích cirkusových umělců. Je napsaná jemným a výstižným slohem, zachycuje prožívání jednotlivých postav a působí celkově velice lidsky. Patří dle mého názoru mezi skvosty české literatury. Seriál s hvězdným hereckým obsazením je také vynikající.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Svět je krásný, plameny nehasnou.“
„Nad kravincem se muškátu nedočucháš.“
Kniha Cirkus Humberto v seznamech
v Právě čtených | 14x |
v Přečtených | 1 044x |
ve Čtenářské výzvě | 186x |
v Doporučených | 79x |
v Knihotéce | 663x |
v Chystám se číst | 218x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 11x |
Autorovy další knížky
1955 | Cirkus Humberto |
1963 | Klapzubova jedenáctka |
1948 | Lidé z maringotek |
1983 | České humoresky |
2000 | Na lodi za pohádkou |
(SPOILER) Jde o román, který se soustředí především na život a osud cirkusového umělce Václava Karase, který svůj život zasvětil cirkusu Humberto, byť souhrou osudu většinu svého profesního života nakonec strávil jako umělecký ředitel pražského varieté Humberto. Je zde popisován příběh několika generací spjatých profesně s cirkusem Humberto a předestřeno mezinárodní prostředí cirkusu jakožto svého druhu jedinečného uměleckého podniku. V románu je ale přítomno i mnoho nadčasových témat – např. těžkopádnost podniku, který se z důvodu stárnutí souboru i managementu příliš nikam neposouvá, protože zde chybí dravá energie mládí, neochota stáří předat včas žezlo mladé generaci; zde by se slušelo poznamenat, že současná doba s kultem mládí také není úplně nejlepším příkladem, ale téma touhy mladých po sebeprosazení a touha starých či starších po udržení moci či vlivu, je zkrátka věčné. Dalším tématem je předávání životních zkušeností nové generaci, formování mladých duší. Tak jako si Petr Berwitz vychovává Vaška Karase jako možného nástupce, vykřeše v něm jiskérku cirkusáka, která je ve Vaškovi možná již od počátku, tak o pár desetiletí později Vašek vychovává svou vnučku Lidušku pro uměleckou dráhu. Jde tedy o téma předávání odkazu, zkušenosti, formujícím vlivu starších na mladou generaci, i když postava Vaška či Lidušky, jsou zde vylíčeny v ideálních podobách tvárného mládí.
Osobně miluju cirkus a cirkusové umění. Nedokážu si představit cirkus bez drezury koní a vůbec zvířat, akrobatických kousků a klauna. Listopad je pro mě měsíc cirkusu, osvěžujícím závanem pro mě tak jiného světa. Knihu Eduarda Basse jsem sehnala v antikvatriátu s jedinečnými ilustracemi od Františka Tichého s rokem vydání 1942; snad jsem jej četla jako první, protože jsem musela prořezávat stránky. Ano, cirkus má mnoho nepřátel, i má bývalá kolegyně s nevolí hleděla na antikvariátní kousek této knihy od Eduarda Basse; podezřívám ji, že by ji jako zarytá a nadmíru citlivá veganka nejraději viděla na hořící hranici spolu s cirkusem a jeho drezurou zvířat. No, já naopak doufám, že cirkus přežije i v budoucnu. Knihu doporučuji, stejně jako seriál Cirkus Humberto, obojí je moje srdeční záležitost.