Číslo na tvojom predlaktí je modré ako tvoje oči přehled
Eva Umlauf , Stephanie Oswalt
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389456/bmid_cislo-na-tvojom-predlakti-je-modre--aFP-389456.jpg
4
30
30
Táto kniha sa nás týka. Rozpráva príbeh ženy, ktorá sa v roku 1942, päť dní pred Vianocami, narodila v židovskom pracovnom tábore v Novákoch. Koncentráky na Slovensku? Áno, aj taká bola realita fašistického Slovakštátu, hoci mnohí dodnes tvrdia, že nikdy sa nám nežilo lepšie, ako vtedy. Iste. Ako komu. Eva Umlauf nám rozpráva príbeh svojho života. Ako malé dvojročné dievčatko prežila Osvienčim – a to bol zázrak. Spolu s matkou a sestrou sa po vojne usadili v Trenčíne. Verili, že začnú normálny život, no už o pár rokov sa ich dotkla totalitná (i antisemitská) ruka komunistického Československa. Táto kniha je na jednej strane žalujúcim prstom, ktorý ukazuje na tie najtemnejšie zákutia našej modernej histórie, no je aj silným príbehom o vôli a sile jednej ženy, ktorá prežila peklo a so svojím príbehom sa rozhodla podeliť. Aby sa nezabudlo. Aby sa nikdy nezabudlo.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2018 , AbsyntOriginální název:
Die Nummer auf deinem Unterarm ist blau wie deine Augen, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Číslo na tvojom predlaktí je modré ako tvoje oči. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Autorka se narodila v pracovním táboře v Novákách, kam byli deportováni její rodiče a v té době byla její matka těhotná. Po dvou letech jsou zařazeny do posledních transportů 3.11. 44 do Osvětimi, kde její matka 26.4.45 porodí druhou dceru, ale naštěstí už nebyly v provozu plynové komory, protože ona i její matka byly velmi nemocné a určitě by nebyly ušetřeny. Nepamatuje si nic z té doby a její matka jí tu dobu nevypráví. V knížce je vzpomínaný jejich život po válce, pozdější studia, kdy vystudovala a stala se dětskou lékařkou, její odchod do NSR a svatba, aby se dostala z moci StB. Teprve až v Německu se seznamuje se židovskými tradicemi a dává dohromady svou minulost. Dost je popisován vztah mezi bratry jejího manžela, ale její sestra se v ději nějak vytratila a spíš má člověk pocit, jako by byla jedináče. Začátek mě moc nezaujal, vadilo mi, že děj skáče v minulosti a zároveň probíhá současnost, ale celkově bych knížku určitě doporučila.
Kniha sa ku mne dostala úplnou náhodou. Registrovala som, že existuje, ale neplánovala som pridať si ju na zoznam prečítaných kníh o holokauste. Priznávam, že najmä kvôli môjmu (mylnému) predpokladu, že už mi nič nové k tejto téme neprinesie.
Ale ako som minule kráčala knižnicou k okienku, všimla som si ju na polici (aj keď sa mi zdá, akoby sama priťahovala môj pohľad :) a zrazu som sa našla, že si ju nesiem domov. A dobre som urobila, ja domýšľavá koza, vraj nič nové mi neprinesie...
Číslo na tvojom predlaktí je modré ako tvoje oči je úplne iná, ako očakávate. Nie je to, prepáčte za ten neomalený výraz- klasické svedectvo preživšej. Je to pátranie "svedkyne dôb", je to opis mnohých životov, priamo, viac-menej priamo až nepriamo ovplyvnených šoou a všetkým, čo nasledovalo po nej.
Som presvedčená, že výnimočnosť tohto diela nespočíva len v unikátnom postavení Evy Umlauf, ktorá podľa vlastných slov stojí na prahu medzi prvou a druhou generáciou preživších, ale najmä v jej povolaní psychoterapeutky, vďaka ktorému nam dokáže sprostredkovať veci, ktoré by inak nedokázala.
Související novinky (1)
Knižní novinky (41. týden)
10.10.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Číslo na tvojom predlaktí je modré ako tvoje oči v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 42x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 46x |
| v Chystám se číst | 57x |
| v Chci si koupit | 19x |
| v dalších seznamech | 2x |
Tato knížka popisuje život a příběh Evy, která se jako dvouletá dostala do Osvětimi se svou matkou. Obě přežily, ale jejich život po válce také nebyl nijak moc jednoduchý a lepší. Jakožto Židovky musely čelit opatrnosti, s kým se setkávají a co si volají a s kým. Hovory byly odposlouchávány, takže když Eva s někým telefonovala, musela být opatrná. Postupně se snažila žít jako normální dívka - žena, snažila se setkávat s novými lidmi, najít si partnera, založit rodinu. O svých vzpomínkách na tábor s nikým nemluvila, až v pozdějším věku byla ku příležitosti osvobození Osvětimi, pozvána aby měla projev jakožto přeživší.