Čistý přehled
Andrew Miller
Rok kostí, špinavých hrobů, úmorné práce. Rok mumifi kovaných mrtvol a zpívajících kněží. Rok znásilnění, sebevražd, náhlých úmrtí. A přátelství. A touhy. A lásky… Rok tak odlišný od všech ostatních, které prožil. Paříž v roce 1785. Přeplněný starý hřbitov zamořuje vzduch zápachem a znepříjemňuje život lidem v jeho okolí. Do tohoto prostředí přichází mladý venkovský inženýr Jean-Baptiste Baratte s královským pověřením k demolici kostela i hřbitova. Ale hřbitov má už od nepaměti své místo v srdcích místních obyvatel. Někteří si proto život bez kulis kostela a hřbitovních zdí nedokážou představit. Baratte svou práci zpočátku chápe jako příležitost přispět vlastním dílem k historickému pokroku a coby muž vyznávající ideály rozumu a osvícenství se pouští do odstraňování historického břemene, které sužuje celou Paříž. Ale zanedlouho vytuší, že zkáza hřbitova by mohla být předehrou jeho vlastní zkázy.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
Pure, 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čistý. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
V Paříži jsem nikdy nebyl. Ta současná mě vlastně ani ničím neláká. Ale z tý starý mám pocit, že jsem v ní prožil několik životů. Strávil v ní dlouhý dny a noci strádáním, blažeností, prožíval útrapy žebráků, smutek herců veselých rolí, nepochopení malířů slavných obrazů i zármutek žen a matek padlých vojáků. Procházel velkorysý ulice i zapadlý zákoutí opilej vínem, absinthem či geniem loci. A v posledních dnech jsem pak trávil čas úmorným přesouváním kostí z hřbitova zvanýho Neviňátka.
Ve vzduchu je cítit revoluce. A taky smrad linoucí se ze zahnívajícího místa posledního odpočinku mrtvých. Všudypřítomná hniloba se však dotýká i živých. Po boku inženýra Jeana-Baptista, na jehož bedra naložil sám ministr přetěžkej úkol, jsem čelil zápachu starýho pohřebiště, nevoli místního obyvatelstva i tajuplnýmu nadpřirozenu, jež podobný místa obklopuje.
Čistý není žádnej historickej román ve stylu těch největších literárních klasiků, ale to nevadí, to po něm ani nechci, vždyť jej nenapsal Victor Hugo, prokristapána, ale Andrew Miller. A ten do něj vložil kouzlo, kterým mě přikoval ke každý stránce svýho románu, abych došel až na jeho konec, vykopal si hlubokou jámu a tam uložil svý ostatky.
Přečteno už před asi dvěma lety. Teď se ke mně dostalo něco o pařížské kostnici, vzpomněla jsem si na Čistého a překvapilo mě, jak je kniha ve mně uložená, atmosféra, jakýsi smutek hlavního hrdiny. Na děj si vzpomínám jen v hrubých obrysech, spíše na popsané reálie, což bylo velmi zajímavé, a pak na pocit, který ve mně četba vyvolávala - že jsem přítomna v těch časech. Něco na té knížce je.
Související novinky (1)
Knižní novinky (1. - 15. 8.)
31.07.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2011 -
Costa Book Awards
(Novel Award)
Kniha Čistý v seznamech
v Přečtených | 168x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 63x |
v Chystám se číst | 79x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 3x |
Zvláštní kniha. Občas jsem si říkala, že je hezky napsaná, občas byla prostě divná s dlouhými popisky ničeho. A o čem to vlastně celé bylo?