Claudius Boh přehled
Robert Graves
Ve druhé knize historického románu (první díl: Já, Claudius) přibližuje Robert Graves čtenářům neobyčejně zasvěceně i poutavě, s vtipem a ironií, formou fingované Claudiovy autobiografie jedno z nejzajímavějších údobí světových dějin. Vlasatec pátý, jenž zotročí stát, zotročí stát proti své vůli. Hlupák to bude, jímž zhrdají všichni. Bude mít vlasů bohatou kštici. Římu dá vodu a na zimu chleba. Zemře pak rukou své ženy neženy ve prospěch svého syna nesyna… pravila prastará sibylská věštba, již pro její zlověstnost sice už císař Augustus nezařadil do oficiálních římských sbírek proroctví, jež se však přesto splnila. Pátý římský císař Claudius se stal vládcem z donucení, proti svému republikánskému přesvědčení. A tak se alespoň snažil panovat moudře a spravedlivě – samozřejmě v mezích dobového pojetí spravedlnosti – napravovat státní aparát, zkorumpovaný senát a soudnictví, vymycovat zlořády, dbát o veřejný blahobyt – a leccos se mu dařilo; jeho bystrost a důvtip se osvědčily i ve vojen... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1967 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Claudius the God and His Wife Messalina, 1934
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Claudius Boh. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (47)
Stejně jako předchozí díl, je i "Claudius bůh" spíše vyprávěným dokumentem, jakousi kronikou své doby, nečte se však zrovna snadno. Pan Graves se většinou ani nesnaží o nějakou dramatičnost a napětí, pouze předkládá fakta, a že jich je - dozvíme se spoustu věcí o historii, o dobovém zeměpise, o všech významných osobnostech, které tehdy žily, a mnoho dalšího. Čtenář lačnící po vědomostech si zcela jistě přijde na své. O to více zklamaný může být ten, kdo se chce při čtení spíše odreagovat a bavit - kniha mu může připadnout občas nezáživná a složitá, jak jsem se přesvědčil ve svém okolí. Opravdu to nemusí být četba pro každého, ale mě se to líbilo, už jen proto, že se o danou dobu celkem zajímám a líbil se mi legendární seriál "Já Claudius".
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1934 -
James Tait Black Memorial Prize
(Fiction Award)
Kniha Claudius Boh v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 649x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 64x |
v Knihotéce | 460x |
v Chystám se číst | 93x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
2006 | Já, Claudius |
2004 | Řecké mýty |
1972 | Claudius bůh a jeho žena Messalina |
1948 | Zlaté rouno |
1948 | Hrabě Belisarius |
"jestliže se na tato čísla díváme pouze jako na suché cifry, nijak nás nehromí, ale představte si za nimi skutečné lidi. Kdyby kolem me defilovalo husím pochodem veškeré římské občanstvo, a to pěkně svižným krokem, trvalo by to plné dva roky, než by přešel poslední člověk. A kdyby tak mělo kolem mne projít občanstvo celé Římské říše, to jest více než 70 000 000 lidí, když jsme teď k ní muselo počítat i Británii, Mauretánii a Palestinu, trvalo by to dvanáctkrát ttak dlouho, tedy čtyřiadvacet let, než by přešli a čtyřiadvcet let je dost času na to, aby se za tu dobu narodila celá nová generace, takže já bych mohl dřepět na místě a kolem mne by stále proudila ta nekonečná řada. Plynul by věčný, nekonečný proud a ani jediná tvář by se tam neobjevila dvakrát. Čísla jsou děsná. "
Ano Claudie, čísla jsou děsná. den za dnem, rok za rokem slunce vychází, hlavy padají, a tvůj čas je vyměřen, Čtvrtou ženou. Pozor na houby, moji milí !!! Claudius píše svůj životopis v roli císaře, ponejvíce se věnuje době s třetí ženou Valerií Messalinou. Zdůrazňuje své zvelebitelské úspěchy, stavitel a dobyvatel, historik a pisatel, zajímavé pasáže zejména z Británie (kdy mu je jeho centuriony "knižní způsob boje" s využitím léček a lstí až vyčítán) . I tak ale krev teče produdem, i když ne tak hojně, jako za jeho předchůdce a následovníka. Messalina mu i v tomto hojně pomohla. Opět jsou časté pomalu rituální sebevraždy ze "cti"., kdy vím, že vše už je ztraceno.. Na scénu pak přichází Agrippinilla a její syn Lucius Domitius, do budoucna znám jako Nero...a proroctví se naplňuje.
Robert Graves ( a samozřemě překladatel- v mém výtisku Alena Jindrová - Špilarová) si skvěle hraje se slůvky a provádí nás historií (kterou já moc ráda, akorát si nic z toho nepamatuji, souvislosti a roky plynouu lehce kolem mne, utkvějí jen fakt zajímavé sólo kousky.)
Opět skvělé čtení, pravda nikterak oddechové a lehké, docela vyžaduje soustředění. Doporučuji !