Člověk a nadčlověk přehled
George Bernard Shaw
George Bernard Shaw - Člověk a nadčlověk z angličtiny přeložil Ivan Schulz Knihy dobrých autorů (č. 161, 162 163). Revoluční myslitel a potomek dona Juana, Jan Tanner, je ustanoven poručníkem Anny, která ho svojí životní silou zneklidňuje. Annu miluje Tannerův přítel a její adoptivní bratr Tavy, Tanner ho však před manželstvím varuje. Když Tannera jeho řidič upozorní, že se Anna poohlíží po něm, a nikoli po Tavym, revolucionář se jí pokusí utéci tak, že v motorovém voze podnikne cestu přes Evropu a Afriku. V Sieře ho zastaví socialističtí lupiči, vedení nešťastně zamilovaným Židem Mendozou. Zajatý Tanner si zdřímne a zdá se mu o výjevu v pekle: don Juan zde filosofuje se svou bývalou známostí Anou, s jejím otcem v podobě sochy (tradiční prvek donjuanovského příběhu) a s galantním, ale poněkud mrzutým ďáblem. Zavrhuje pekelné zdání, krásu a požitek a rozhoduje se pro skutečnost a život, pročež odchází do nebe. Po Tannerově probuzení sehraje intermezzo s peklem zásadní roli v jeho životě.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Člověk a nadčlověk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Člověk a nadčlověk v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 12x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
filozofie anglická literatura irská literatura komedie divadelní hry socialismus peklo Friedrich Nietzsche, 1844-1900 milostné vztahy Don JuanAutorovy další knížky
2007 | Pygmalión |
1956 | Svatá Jana |
2012 | Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Napsala bych, že jsem právě objevila svoji osobní „knihu roku“. Náhodou je bohužel začátek ledna, takže to nezní tak dramaticky. Nuže jinak: našla jsem úžasnou knihu, nadknihu.
„Člověk a nadčlověk“ se skládá z předmluvy v podobě filosofické úvahy, z dvouaktové hry s intermezzem a z „Pravidel pro revolucionáře“, příručky, kterou podle autora napsal hlavní hrdina hry. Myslím, že Shawovu genialitu nic nepotvrzuje tolik, jako že „Pravidla pro revolucionáře“ jsou sakramentsky revoluční i 115 let po vydání – ba dokonce že od té doby řada jejich myšlenek přestala být legální. (Roku 1905 zjevně jenom působily „slušným lidem“ zástavy dechu až srdce.)
Hlavní myšlenkou všech tří textů je v podstatě boj mezi pohlavími. Žena představuje princip Života – překračuje sebe samu tím, že je připravena obětovat svůj vlastní, osobní život novému životu v podobě dětí. Muž ve svojí nejvyšší podobě, v podobě filosofa, zase představuje princip Sebeuvědomění. Příroda vytváří filosofy, aby si jejich prostřednictvím uvědomila sebe a mohla pak své tvoření řídit účelněji. [GBS ví, že filosofem může být i žena, ale rozhodně nejde o typický případ.] Snahou (průměrné) ženy je tedy polapit muže a učinit z něj otce a živitele svých dětí, kdežto snahou (poněkud nadprůměrného) muže je manželství uniknout a věnovat se svobodnému poznávání. Alespoň někteří z mužů-filosofů musejí po čase kapitulovat... a stát se otci připoutanými k domácnosti.
Shaw v tom spatřuje naději pro budoucnost, protože globalizace a demokratizace si podle něj žádá Nadčlověka; průměrní lidé už nejsou schopni náš veliký a složitý svět řídit. A nadlidi lze vyšlechtit jedině tak, že dáme síle Života prostor, aby sama (jednajíc prostřednictvím ženy) našla nejlepší rodiče pro budoucí děti, neomezována rozdíly v majetku a sociálním postavení lidí. Jinými slovy potřebujeme rozumné řízení lidské plodnosti, eugeniku (... voilà nelegální část).
GBS vytvořil revoluční pojetí prastaré látky — příběhu o donu Juanovi, který tentokrát nepronásleduje, nýbrž je pronásledován Životem. Jeho hra je vlastně Schopenhauer, Nietzsche a Darwin (a taky hromada humorného, inteligentního a provokativního Shawa, samozřejmě) v jevištní podobě. A to v podobě excelentní: vtipné, originální, hluboké, bravurně napsané, plné životných charakterů. Stavějící známé pravdy do nového světla. Převracející svět na hlavu, přičemž zjišťujeme, že tak, tedy na hlavě, jaksi dává větší smysl. 100/100.