Člověk českého raného novověku přehled

18.05.2021

Česká varianta francouzské série „... člověk a jeho svět“. Dodržuje sice formát svého zahraničního vzoru (úvod editora + příspěvky předních odborníků na různé „ideální typy“ lidí daného období), ale je podstatně rozsáhlejší (skoro 500 stran a 16 lidských typů, od těch základních jako šlechtic, měšťan nebo venkovan po speciálnější: poutník, konvertita, exulant, ...). Řekla bych, že oproti francouzským antologiím je tahle česká mnohem čtivější. A také oceňuji, že jsem nemusela mít po celou četbu po ruce papír nebo notebook, protože autoři většinou dávkovali fakta docela rozumně, takže se dala nějakou dobu udržet v paměti a zapsat až po dočtení smysluplného celku. (To o francouzské verzi neplatí.) Navíc se mi líbí, že antologie dopřála velký prostor církevním dějinám a dějinám vzdělanosti.

Překvapilo mě, že dikce a struktura jednotlivých příspěvků jsou poměrně jednotné. Měla jsem tu čest chodit na přednášky čtyř autorů a znám jejich styl projevu, většinou hodně svérázný, ale v tomhle sborníku všechny texty působí homogenně. Což je na jednu stranu dobře, protože alespoň jejich kvalita nekolísá tak jako u francouzské předlohy. Ani jeden příspěvek jsem alespoň nedočítala s poznámkou „bože, co to bylo za blbost?“.

Přesto se texty samozřejmě v něčem liší. Jednoznačně nejvíc jsem si užila Učence (protože spojoval vzrušující téma vědy v 16.-18. století s příjemným podáním), Panovníka (ten mi vyvrátil spoustu nepravdivých klišé o habsburských vladařích — v závěru jsem měla pocit totální dekonstrukce) a Člověka ve válce. Posledně jmenovaný je ovšem dost otřásající, jelikož se kromě změn v novověkém pojetí války věnuje také brutální válečné každodennosti. Po dočtení se divím, že třicetiletou válku přežila alespoň ta třetina Evropy. A některé citáty z téhle studie jsem prostě musela sdílet se svými přáteli, pravidelnými oběťmi mojí četby (no, dobře, možná to nebyly jen citáty, ale celé stránky).

„Alkoholismus postihoval rovněž osoby ve velících funkcích, například Matyáše Gallase, který však prohrával bitvy i střízlivý.“