Co dělat? (Z příběhů o nových lidech) přehled
Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Román, psaný r. 1862 ve vězení petropavlovském, předvádí „nové lidi“, ne již hrdiny romanticky rozervané a rozpolcené, ale lidi, kteří dovedou pracovat a jít pevně za vytčenými úkoly. Jeho hrdinové a hrdinky jsou lidé vysoké, mravní kultury. Vztah mezi mužem a ženou, hospodářská nezávislost ženy na mužovi, protest proti měšťáckému manželství – to jsou ve zkratce hesla románu. Lopuchov, Kirsanov, Věra Pavlovna a Rachmetov – to jsou ideály, obrazy lidí, jací mají být, ukazatelé cest k pravdivému, vítěznému lidství. Pro několik pokolení revolučních bojovníků se román stal knihou ukazující cestu. Silně působil i na revolucionáře za hranicemi Ruska. Jiří Dimitrov píše: „Román ještě po pětatřiceti letech měl osobně na mne, mladého dělníka, jenž tehdy dělal první kroky k revolučnímu hnutí v Bulharsku, neobyčejně hluboký, neodolatelný vliv. Musím říci, že ani dříve, ani později nebylo žádného literárního díla, které by mělo tak silný vliv na mou revoluční výchovu jako román Černyševského.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Co dělat? (Z příběhů o nových lidech). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Skvelý román....Je hlavne o mladých ľuďoch o ich vzťahoch. Veľmi zaujímavý je zrod krajčírskych dielní a využívanie nejakého sociálneho systému na zníženie nákladov na život....
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Co dělat? (Z příběhů o nových lidech) v seznamech
v Přečtených | 17x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1975 | Co dělat? |
1954 | Prolog: román z počátku šedesátých let |
1946 | Estetické vztahy umění ke skutečnosti |
1949 | Čo robiť? : Román. 2. sv. |
1955 | O literatuře |
Bol som prekvapený ako rýchlo sa mi to čítalo a ako úprimne vtipné a dobré to bolo a o koľko kľudnejšie som sa po tom cítil..
Pravda to že sa to odohráva v relatívne vyššej spoločnosti a pri klaviroch vytváralo premna až surrealisticky dojem, ale inak to bolo v mnohom fakt jak dnes.
Leninova obľúbená kniha - cez to som sa k nej dostal.