Co drží společnost pohromadě? přehled
Marek Německý
V současném sociálněvědním diskursu nepatří otázky společenské integrace a sociálního řádu obecně k výrazně akcentovaným tématům. Důraz se klade na výzkum spíše dílčích segmentů společnosti, přičemž jsou její problémy pojednávány pouze fragmentárním způsobem. Kniha Marka Německého se pokouší překročit tyto rámce a pokládá si otázku: "Jakou povahu má společnost jako taková a co ji drží pohromadě?" Odpověď hledá s použitím teoretického aparátu Talcotta Parsonse, konkrétně jeho pojmu "societální komunity". Koncept je v knize vysvětlen a zasazen do kontextu obecných teorií sociálního řádu a sociálního jednání. K dalšímu hlubšímu rozpracování tohoto konceptu autor využívá teoretického instrumentária autorů, jako jsou Jeffrey Alexander, Richard Münch, ale také David Lockwood, Stein Rokkan, John Rawls a další. Výsledkem je pokus o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Co drží společnost pohromadě?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Co drží společnost pohromadě? v seznamech
v Přečtených | 1x |
Autorovy další knížky
2014 | Soudobá sociologie VI. - Oblasti a specializace |
2018 | Jedinec a společnost: Úvahy nad konceptem homo sociologicus |
2015 | Co drží společnost pohromadě? |
Neodvažuji se této knize dát hodnocení, jelikož pokud bych tak udělal, mohl bych klidně hodnotit i starořecky psané texty církevních otců, které jsem viděl skrz vitrínu muzea. Nicméně můj dojem byl následný: "Tak tedy Mao Ce-tung nebyl největší psychopat v dějinách lidstva! Člověk schopný napsat text, jako je tento, si první místo zaslouží zcela bezkonkurenčně."
Skutečně, naděje, že se dozvím něco o fungování společnosti, byla uhašena velmi brzy. První odstavec knižní anotace není nic ve srovnání s tím, co je Německý schopen stvořit, když začne své myšlenky formulovat v plné kráse. Když jsem měl štěstí, pochytil jsem z jeho vět alespoň předložky a poněkud podivný přístup ke společnosti.
Německý své myšlenky neopíral takřka o nic krom své intuice a cizí knihy, skrze svůj text pak na mě, sociologického burana zcela neznalého oboru, působil jako odtažitý badatel, který se zavře do pokoje, povzbudí svou představivost nějakým halucinogenem, zatáhne záclony a píše o tom, co by viděl z okna, kdyby je roztáhl.
Stručně tedy, mně samotnému kniha mnoho nedala, ale jsem laik a pro takové není určená (aspoň doufám, neboť jinak by celá má recenze byla svědectvím o žalostné slovní zásobě), tudíž si ji neodvažuji hvězdičkovat.