Co oči nevidí přehled
Robert Irwin
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23094/co-oci-nevidi-23094.jpg
4
8
8
Hrdinou této filosofické grotesky je žena v domácnosti Marcia, jejímž největším nepřítelem je nepořádek. Irwin opět prokázuje jak živou a originální má představivost – jednak volbou neobvyklého námětu, jednak bizarním zpracováním. Marcia je žena v domácnosti a jejím největším nepřítelem je nepořádek. Denně bojuje s prachem, špínou, rzí, prostě vším tím, co vniká do našich životů a působí rušivě. Zosobněním špíny a hnusu je duch jménem Mucor, který ji při jejím ranním úklidu navštíví – proti němu bojuje Marcia s pomocí takových velikánů západního myšlení a umění, jako jsou Darwin, Teilhard de Chardin, Leonardo da Vinci, Blake, Dostojevskij a dokonce i Ježíš Kristus. Jak je tomu u Irwina vždy, i v tomto románu hraje klíčovou roli neotřelý humor vycházející z juxtapozice vysokého, vzletného myšlení a drobných „prkotin“ každodenního života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
The Limits of Vision , 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Co oči nevidí. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Co oči nevidí v seznamech
| v Přečtených | 16x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 6x |
Autorovy další knížky
| 1994 |  Arabská noční můra |
| 2003 | Satan mě chce |
| 2005 | Modlitby na těle |
| 2004 |  Alhambra |
| 2005 | Co oči nevidí |
Zábavné a metaforické čtení, zabývající se nejen odpovědností vědy a umění ke společnosti, ale také například kritickým pohledem na "ženu v domácnosti". Když se setká na jednom místě da Vinci, Dickens, Darwin, Galton, Teilhard, Hooch, Blake, je o zábavu postaráno. Osobně příběh interpretuji částečně jako změnu paradigmatu z nebeských těles či makrovesmíru k kvantové fyzice tedy mikrosvětu, částečně jako neustávající boj proti konformitě a dogmatickému myšlení, rozpadu logiky atd. Při popisu drhnutí hrnce, kdy si hlavní postava Marcia představuje boj v Ardénských lesích mi došlo, že Irwin je ale zatraceně dobrý spisovatel, a ač je fabule často prokládána až snovými pasážemi a přechody z reálných události do fantazií hlavní postavy, neztratil jsem se v textu, což pokládám za velké umění ukočírovat tento kolotoč imaginativních výzev, které Irwin nabízí. Nejedná se tedy o jednoduché čtení, ale o výzvu pro intelekt a schopnost interpretovat text na pokročilejší úrovni. Přesto i na té povrchové úrovni text pořád zůstává minimálně zábavnou hříčkou.