Conan a svatyně démonů přehled

Od Červeňáka se mi zatím Conan líbil, protože do příběhu vždy dokázal protlačit vše potřebné. I zde najdeme vše, co máme rádi a děj se nikde zbytečně nezdržuje. Jde o zábavné "béčko", ale nebavilo mě to tolik jako například Conan nelítostný.

Je to zvláštní situace.

Conan a svatyně démonů má naprosto všechno, co od staromilské, tradiční akční fantasy čekám. Spousta klišé, démonů, čarodějů, krasotinek a heroické akce (i když té tu vlastně bylo pomálu). Ještě ke všemu tu byly i docela zajímavé postavy - samozřejmě správně šablonovitého charakteru - zapletené do klasického funkčního dějového oblouku, poplatnému žánru. Takže by se mi to vlastně mělo moc moc líbit, protože tohle je přesně to, co miluju.

Jenže nelíbilo. Já nějak ani nedokážu popsat proč, prostě mě to vůbec nebavilo číst, nevtáhlo mě to do děje a nezajímalo mě to i přesto, že jsem si připomínal, že tohle je přece přesně to, co mám nejraději...ale prostě ne. Nefungovalo to.

Červenák mi to to asi nedokáže podat. Tohle je druhá šance, kterou jsem mu v rámci Conanova universa dal a opět mě zklamal. I když tentokrát ne tolik jako u Conana a dvanácti bran pekla. Zvláštní, že jeho Tollrander je pro mě jedna z TOP knih vůbec.

Navíc - jako Conanovka to bylo hrozné. Celkový charakter a chování hlavního hrdiny je mimo mísu a atmosféra jako si to žádá tu není vůbec.

Jako klasické akční Sword and Sorcery by to ještě bylo pro mě pocitově obstojné a technicky i obsahově žánrově odvedené do detailu a špičkové. Asi by tomu prospělo prostě hrdinu pojmenovat jinak a možná bych přihodil jednu hvězdičku. A možná taky ne.

Pořád je ve mě pocit nepochopení a rozčarování. Dostal jsem přesně to, co mám na fantasy žánru snad nejraději, ale přijde mi, že se to hrozně, hrozně nepovedlo.