ČSSR přehled

21.05.2018

Proč máme tuhle příšernost v knihovně? To asi proto, že knížky nikdy nevyhazuji. Kdysi ji dostal můj děda při odchodu do důchodu. Při hodnocení knih jsem zatím nepoužila 1*. Když se mě vůbec nelíbí, nedám žádnou. Když je aspoň trochu zajímavá, ale už se k ní nikdy nevrátím dávám 2*. Teď tu 1* použiju. To za úvodní text Donáta Šajnera. POBAVIL MĚ. Ještě nikdy jsem neviděla na necelých třech stránkách tolik vzletných slov a obratů. Cituji:
V sepětí života a snu se rodí náš vždy nový domov. Ten, který byl po staletí poznamenán touhou uskutečnit spravedlivý řád, domov skývy chleba a hrnku mléka, domov nízkých chaloupek, malých oken a kolébek, domov rukou, v nichž ležela tíha tolika životů, že se až záda ohýbala.
nebo
Ta nit touhy vede dnes našimi srdci. A je sluneční, je modrá nebem a vodami, je zelená loukami a je barevná zahrádkami. Je paprskem, který kreslí mapy údolí a hor a je střelkou i olovnicí naší přítomnosti.
A tak to pokračuje ve stejném duchu dál. O fotografiích ani nemluvě. Samé příšerné betonové stavby, dělníci u práce, SNB, milicionáři. Pár starých hradů a památek, na kterých stejně v pozadí nebo popředí ční betonová stavba.